Poruchy příjmu potravy: Proč vznikají, jaké jsou jejich příznaky a následky

Řada z nás chce být štíhlejší, svalnatější a ideálně mít celoročně vyrýsované břicho. Pro dosažení vysněné postavy pak dokážeme obětovat opravdu hodně. Jíme čím dál méně, více sportujeme a měníme svůj celkový životní styl téměř k nepoznání. Tato cesta k vysněnému tělu ale není ideální a může přinést řadu komplikací i nástrah. Mnohem lepší je nastavit si opravdu reálné cíle a zvolit zdravý způsob pro jejich dosažení bez zbytečných extrémů. Díky tomu se můžeme dočkat dlouhodobých výsledků bez negativních dopadů na tělo. 

Co se ale stane, když se touha po hezkém těle stane posedlostí? O slovo se mohou přihlásit poruchy příjmu potravy. V jejich případě se z nevinného hubnutí často stává priorita číslo jedna, která může vážně ohrozit fyzické i duševní zdraví. Neexistuje pouze jeden druh poruchy příjmu potravy, ale rovnou několik. Každý z nich pak má svá specifika, a proto je důležité zorientovat se v typech a příčinách těch nejznámějších. U tohoto onemocnění je dobré rozeznat varovné signály ještě v zárodku, co nejdříve se obrátit na odborníka, a předejít tak vážnějším problémům. 

Co jsou poruchy příjmu potravy?

Porucha příjmu potravy (PPP) není jen odmítání jídla z důvodu hubnutí nebo pubertální rozmar, který se objeví ze dne na den. Může začít nevinným zhubnutím několika nadbytečných kil, které se časem vymkne kontrole. Jedná se o vážné a potenciálně život ohrožující psychické onemocnění.  [1–3]

• Jsou charakterizovány poruchami chování a nezdravým přístupem k jídlu i vlastnímu tělu.
• Nejčastěji se projevují odmítáním jídla, extrémně nízkým energetickým příjmem, střídáním období hladovění a přejídání nebo jinou formou více či méně vědomé manipulace se stravou. 
• K tomu se může přidat vyvolávání zvracení, zneužívání laxativ (látky s projímavými účinky) nebo diuretik (odvodňovací léky).
• V řadě případů se pak objevuje snaha o co největší energetický výdej skrze pohyb v průběhu dne i přehnané cvičení. 

Člověk s poruchou příjmu potravy typicky žije ve svém vlastním světě, který se točí primárně okolo jídla, hubnutí a vzhledu postavy. Dělá vše pro to, aby nějakým způsobem zapracoval na své postavě, což si často spojuje s větší spokojeností, štěstím a lepším společenským postavením. Má na sebe obrovské nároky a stále chce dosáhnout svého vysněného ideálu krásy. Místo toho se ale často vrhá do propasti, kde na něj čekají problémy s fyzickým zdravím i psychikou, které značně snižují kvalitu jeho života. [1–3]

Co způsobuje poruchy příjmu potravy?

Začátek bývá nenápadný. Často to odstartuje touha po štíhlejším těle, vyrýsovaném břiše, lepším sportovním výkonu nebo potřebou uspokojit nároky, které na nás klade okolí či my sami. Po prvních úspěších přichází pochvaly a příjemná pozornost, která nás jen ujistí v tom, že to děláme správně. A tak si ještě ubereme v jídle a přidáme v tréninku, protože máme pocit, že tohle je ta jediná správná cesta, jak dosáhnout svých cílů. Vše se ale může vymknout kontrole a velmi snadno a rychle spadneme do nehezkého světa poruch příjmu potravy.

Samotná příčina vzniku PPP se odhaluje velmi těžko. Nemůže za to jen hubnutí, protože tím prochází denně spousta lidí a z velké většiny to nekončí takovými problémy. Faktorů, které mohou být tím potenciálním spouštěčem, existuje celá řada. Některé mají kořeny v blízkém okolí člověka a jiné začínají v jeho vlastní hlavě. [4–5]

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik poruch příjmu potravy?

Prvotní příčinou PPP může být držení různých diet v minulosti, touha být ve všem nejlepší nebo snaha o zlepšení sportovního výkonu, a to zejména v disciplínách, kde je kladen velký důraz na vzhled a estetiku. S tím ale tento výčet zdaleka nekončí. Na propuknutí poruch příjmu potravy se mohou podílet také biologické, psychologické i sociální faktory. [4–5]

1. Biologické faktory, které mohou vést ke vzniku poruch příjmu potravy

• V okolí máme člověka s PPP či jiným psychickým onemocněním: Pokud náš rodič, sourozenec nebo jiný blízký příbuzný trpí psychickou poruchou, zvyšuje se i nám riziko vzniku těchto onemocnění včetně poruch příjmu potravy. 
• Máme zkušenost s řadou diet: PPP se často objeví u lidí, kteří si již v minulosti prošli řadou diet s cílem změny postavy. Nezdary v minulosti je totiž mohou přivést k extrémním dietám a přístupům. 
• Jsme pořád v kalorickém deficitu: U lidí, kteří mají dlouhodobě vyšší energetický výdej, než je příjem, se rovněž zvyšuje riziko vzniku PPP. To se může objevit i v období intenzivního růstu (puberta), jiného onemocnění či nadměrného cvičení. Jídlo v nich může vyvolávat strach z nechtěného přibírání.

2. Psychologické faktory, které mohou vést ke vzniku poruch příjmu potravy

• Chceme být perfektní: Máme na sebe přehnané, často i nereálné nároky a očekávání. Pokud se potřebujeme v něčem zlepšit, snaha o zhubnutí či jinou změnu postavy se může stát nástrojem, jak dosáhnout svých cílů. 
• Nejsme spokojeni s vlastní postavou: Nespokojenost se svým vzhledem se může projevit i na sebevědomí. Pošramocené sebevědomí pak může spustit psychické potíže včetně nezdravého vztahu k jídlu a dalších příznaků PPP. 
• Máme psychické problémy nebo jsme jim čelili v minulosti: U některých lidí s PPP se před jejich diagnózou objevily příznaky úzkosti, sociálních fobií nebo obsesivně-kompulzivní poruchy. 

3. Sociální faktory, které mohou vést ke vzniku poruch příjmu potravy

• Kult štíhlosti: Lidé se štíhlou postavou se obecně ve společnosti považují za úspěšnější a spokojenější. To je také důvod, proč se pomocí snižování hmotnosti můžeme snažit zlepšit své společenské postavení a prestiž. V případě posedlosti štíhlostí se z prvních zhubnutých kil pak může vyvinout anorexie nebo jiná porucha příjmu potravy. 
• Diskriminace lidí s nadváhou a body shaming: Ke vzniku poruch příjmu potravy také přispívá diskriminace, šikana a odsuzování lidí na základě jejich vzhledu. To se může objevit jak v reálném životě, tak i na sociálních sítích. 
• Sociální izolace: Limitovaný kontakt s okolím, samota, nedostatek přátel a lidí, kteří se o nás zajímají, může být dalším důvodem vzniku PPP. Člověk si tak prostřednictvím PPP může vyžadovat pozornost, která se mu nedostává.
• Esteticky náročné sporty a aktivity: Pokud svůj čas trávíme činnostmi, kde hraje vzhled nebo tělesná hmotnost velkou roli, máme automaticky vyšší riziko vzniku PPP. Štíhlejší postava se běžně v těchto případech spojuje s větším úspěchem. Jedná se například o modeling, tanec a také sporty, jako je gymnastika, fitness, kulturistika či cyklistika. 

Kdo je nejvíce ohrožen poruchami příjmu potravy? 

Nezáleží na tom, zda jsme dítě v pubertě, žena po padesátce nebo dospělý muž, v ohrožení může být kdokoliv z nás. 

• Poruchy příjmu potravy postihují přibližně 5 % populace a nejčastěji se rozvinou v období dospívání a rané dospělosti. 
• Celosvětově se odhaduje, že mentální anorexií nebo bulimií trpí 0,5–3 % lidí. Podle odborníků jsou ale tyto statistiky značně podhodnocené. Spousta případu se totiž vůbec nemusí dostat k lékaři, který by PPP diagnostikoval. Celkové číslo tak bude vyšší. 
• Muži podle statistik tvoří dokonce 25 % případů s anorexií či bulimií. V případě záchvatového přejídání je to až 40 %. Tato statistika tak jasně vyvrací mýtus, že se tyto problémy týkají pouze žen. 
• Většinu zachycených případů představují mladé ženy. Podle populační studie, které se zúčastnilo přes 5 000 žen, mělo 15 % z nich v první půlce života osobní zkušenost s PPP. U žen se tak bohužel nejedná o ojedinělé onemocnění. Častý výskyt PPP u nich dokládají i další data a studie.   [6–8]

Jaké jsou rizikové skupiny pro vznik poruch příjmu potravy? 

Do vyššího rizika se nemusíme dostat pouze na základě věku a pohlaví. Ohrožené skupiny spojují také podobné zájmy nebo zaměstnání. [9–10]

• Dospívající ženy a muži. V období puberty se odehrává řada fyziologických změn, které se projeví i na vzhledu, jako je třeba růst prsou nebo větší ukládání tuku v oblasti boků v případě dívek. Někdo je může začít řešit různými dietami, hladověním či přejídáním, z čehož se pak může rozvinout porucha příjmu potravy. 
• Jedinci procházející životními změnami. Může to být ztráta blízké osoby, rozchod, změna zaměstnání nebo bydliště. Někteří lidé jsou na tyto životní zásahy citlivější než jiní. To může dokonce opět vést až k psychickým onemocněním včetně PPP. 
• Lidé, kteří se věnují estetickým sportům. Mezi ně řadíme například gymnastiku, fitness, kulturistiku, tanec, balet či krasobruslení.
• Sportovci, kteří musí splňovat váhové kategorie. Týká se to zejména bojových sportů či vzpírání. 
• Sportovci, kteří si potřebují držet nízkou tělesnou hmotnost. Mez takové sporty patří například vytrvalostní běh, cyklistika či jezdectví.
• Lidé se zaměstnáním, které si zakládá na vzhledu. Jde zejména o modeling, herectví či moderování v televizi. 
• Minoritní skupiny. Lidé z LGBTQIA komunity (lidé s jinými sexuálními či genderovými identitami).

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Jaké jsou nejčastější typy poruch příjmu potravy?

Podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou vydala Světová zdravotnická organizace (WHO), můžeme rozlišovat několik druhů PPP. Tento výčet pak doplňuje Americká psychiatrická asociace (APA). Oficiální kategorizace pomáhá s diagnózou poruch příjmu potravy. Existují ale také další nespecifikované problémy, které se těmto onemocněním v mnoha ohledech podobají. A ani ty v našem přehledu nevynecháme.  [11–13]

Definované poruchy příjmu potravy 

1. Mentální anorexie (anorexia nervosa)

Anorexie je nejspíš nejznámější poruchou příjmu potravy. Dochází u ní k výraznému omezení příjmu stravy. Lidé, kteří tímto onemocněním trpí, zvládnou sníst třeba jen jedno jablko denně a některé dny nejedí vůbec. K tomu se v řadě případů přidává také velký výdej energie skrze pohyb a cvičení. Typicky se snaží za každou cenu držet velmi omezujících pravidel v jídelníčku i cvičebním plánu, které si vytvořili. To vše pak vede k hlubokému kalorickému deficitu a výraznému snižování hmotnosti. Podváha je pak jedním z hodnotících kritérií přítomnosti mentální anorexie. Pokud v anamnéze chybí, označuje se onemocnění jako atypická mentální anorexie. 

K omezení příjmu stravy se také často přidává strach z přibírání, snaha o udržení nízké hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla. Okolí může postavu toho člověka vnímat jako dostatečně štíhlou, on sám ale na sobě stále pozoruje nedostatky. Třeba svá stehna může vidět jako příliš objemná, přestože opak je objektivní pravdou. Anorektici si většinou nepřipouští, že mají nějaký problém, který by jim mohl poškodit zdraví. Natož pak vážně.  [11–13]

2. Mentální bulimie (bulimia nervosa)

Bulimie se od anorexie liší tím, že je charakteristická opakovanými epizodami přejídání, které doprovázejí pocity viny a ztráty kontroly nad příjmem stravy. Potom často následuje kompenzační chování ve formě hladovění, přehnaného cvičení, vyvolávání zvracení nebo zneužívání laxativ. Touto strategií se lidé s bulimií snaží zabránit přibírání. 

Pokud se záchvaty přejídání ve spojení s kompenzačním chováním opakují minimálně jednou týdně po dobu 3 měsíců, jde o mentální bulimii. V případě, že k tomu dochází méně často, problém se označuje jako atypická mentální bulimie.

Lidé s bulimií jsou schopni během chvíle sníst velký objem jakéhokoliv jídla. Může u nich také docházet k extrémním změnám v jídelníčku. Několik dní jí pouze nízkokalorické potraviny, jako je ovoce, zelenina, libové maso nebo nízkotučné mléčné výrobky, které pak vystřídají velké porce “zakázaných” jídel, jako jsou třeba sladkosti nebo fast food. Tuto změnu pak vnímají jako selhání, po kterém se u nich objevuje pocit viny.  [2, 11–13]

3. Záchvatovité přejídání (Binge Eating Disorder)

Stejně jako v případě bulimie, také u záchvatovitého přejídání se vyskytují epizody velkého příjmu stravy v krátkém čase. Tohle chování je následně doprovázeno pocity viny, selhání, zklamání a ztrátou kontroly. V jejich případě ale často chybí kompenzační chování. Pokud se tohle opakuje minimálně jednou týdně po dobu 3 měsíců, jde o záchvatovité přejídání. V případě, že k tomu dochází méně často, problém se označuje jako atypické záchvatovité přejídání.

Pro lidí, kteří trpí záchvatovitým přejídáním, je charakteristické, že jedí rychleji a větší porce, než je běžné. V jedení pak pokračují až do doby, kdy dosáhnou nepříjemného, až bolestivého pocitu přesycení. Typické pro ně je i to, že začnou jíst i v čase, kdy necítí pocit hladu. Za své chování se často stydí, a tak preferují jedení o samotě. [11–13]

4. Pica

Pro tuto poruchu příjmu potravy je typická konzumace nepoživatelných předmětů bez kalorické hodnoty. Může to být například vata, vlasy, papír nebo mýdlo. Pro klinickou diagnostiku tohoto onemocnění je třeba, aby takové chování probíhalo minimálně po dobu jednoho měsíce. Lidé trpící tímto onemocněním se však běžným potravinám nevyhýbají, a tak se u nich nemusí objevit příznaky podvýživy. [11, 14]

Tento problém se diagnostikuje často až v době, kdy konzumace nějakého předmětu způsobí zdravotní problémy a lidé vyhledají pomoc lékaře. Jinak může být skrytý všem kromě nemocného člověka. Větší potíž ale nastává v případě, kdy je toto onemocnění součástí jiné PPP. V ohrožení jsou hlavně lidé s jiným duševním onemocněním či poruchou intelektu. [11, 14]

5. Ruminativní porucha (přežvykování)

Jedná se o onemocnění, pro které je typické navrácení žaludečního obsahu zpět do úst a jeho opakované přežvykování, polknutí nebo vyplivnutí. Často k tomu dochází mimovolně a bez námahy. Děje se tak bez pocitu bolesti či nevolnosti a nesouvisí to ani s onemocněním trávicího traktu či jinou PPP. Aby byla diagnostikována, tak je potřeba, aby se tohle chování opakovalo minimálně po dobu jednoho měsíce. [11, 14]

6. Nespecifické poruchy příjmu potravy 

Tato onemocnění nesplňují potřebná kritéria pro diagnózu výše uvedených. To ale rozhodně nesnižuje jejich závažnost. Kromě atypické mentální anorexie, bulimie a záchvatovitého přejídání sem patří také purgativní porucha. Ta je charakteristická opakovaným užívání laxativ, diuretik a vyvoláváním zvracení s cílem ovlivnění tělesné hmotnosti. Oproti bulimii u ní chybí předchozí nadměrný příjem stravy. 

Do této skupiny také patří syndrom nočního jedení, při kterém dochází k přejídání po večeři nebo jedení uprostřed noci. To pak může narušit spánek a vést k přibírání, až obezitě. Pro lidi, kteří tohle zažívají, je dále typické, že si dávají první jídlo dne až v pozdějších hodinách. [11, 12, 15]

7. Restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID)

Člověk s touto poruchou neřeší vzhled postavy nebo hubnutí. Místo toho se ale vyhýbá určitým potravinám nebo celým skupinám potravin kvůli jejich chuti, konzistenci, vzhledu či teplotě. Může se objevit jako následek nějaké negativní zkušenosti v minulosti (dušení určitou potravinou nebo trávicími potížemi po jídle). 

Obávané potraviny mu způsobují pocity úzkosti a strachu. Z toho důvodu pak člověk může často mít velmi omezený jídelníček, který není kvůli přítomnému pocitu strachu schopný rozšířit. [11, 14]

Nespecifické problémy, které souvisí s jídlem

Tyto poruchy sice oficiálně nepatří k poruchám příjmu potravy, svým charakterem se jim ale velmi blíží. Spojuje se s nimi řada zdravotních rizik, a proto bychom na ně neměli zapomínat. 

1. Bigorexie (muskulární dysmorfie)

Bigorexie je známá též pod označením Adonisův komplex a bývá považována za opak anorexie. Jedná se o psychickou poruchu, která se objevuje častěji u mužů. Podobně, jako je to v případě anorexie, charakterizuje ji zkreslené vnímání vlastního těla. Rozdíl je však v tom, že jedinci s bigorexií se vnímají jako příliš malí, slabí a nedostatečně osvalení. To se snaží kompenzovat hodinami cvičení v posilovně a zvýšeným energetickým příjmem. Jednoduše dělají vše pro to, aby přibrali svaly. A přesto, že se jim to daří, stále nejsou se svým vzhledem spokojeni, což může vyvolat depresivní myšlenky.

Nejspíš nikoho nepřekvapí, že se tento problém vyskytuje především mezi kulturisty a bodybuildery. Podle studií bigorexií trpí více než 50 % jedinců (žen i mužů), kteří závodí na poli amatérské i profesionální kulturistiky. V jejich případě není bohužel výjimečné ani užívání anabolických steroidů za účelem růstu svalové hmoty. Tento problém pak může vést k vážným zdravotním potížím, které jsou se steroidy spojené. [16–17]

2. Ortorexie (orthorexia nervosa)

Ortorexie je psychické onemocnění, které sice nesplňuje kritéria pro oficiální poruchy příjmu potravy, ale do této problematiky rozhodně patří. Někdy se nazývá také jako posedlost zdravým stravováním. Je totiž charakteristická nutkavou potřebou jíst jen “zdravé” nebo “čisté” potraviny, což člověku s tímto onemocněním dodává pocit kontroly nad svým zdravím. Po snědení “zakázaného” jídla pak naopak přichází pocit viny a úzkosti. 

Člověk s ortorexií konzumuje jen to, co sám považuje za vhodné, a může tak mít velice omezený výběr potravin. Ze svého jídelníčku často vyřazuje celé skupiny potravin, které vnímá jako nezdravé nebo škodlivé. Může se jednat například o cukr, pečivo či jiné výrobky z obilnin, tuk, maso nebo mléčné výrobky. Čím je situace vážnější, tím méně potravin, které považuje za správné a dostatečně zdravé, mu pak ke konzumac zbyde.

To se pak typicky projeví deficitem určitých živin (bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálních látek), což může vést až ke zdravotním potížím. O správnosti svého způsobu stravování je většinou skálopevně přesvědčen a často si nepřipouští, že by jeho chování mohlo představovat problém. [14]

Příznaky a následky poruch příjmu potravy

Pokud si někdo pravidelně dává místo plnohodnotného jídla jen kousek ovoce, prázdný žaludek se snaží zaplnit vodou nebo se u něj střídá přejídání a hladovění, dá se očekávat, že z dlouhodobého hlediska bude mít takové chování negativní vliv na zdraví. 

Všechny výše zmíněné poruchy mají jedno společné – narušený vztah s jídlem. Ten může mít vážné následky na psychické i fyzické zdraví. To ale není vše, protože tyto problémy se pak přenášejí různými způsoby do fungování mezilidských vztahů a sportovní výkonnosti. Celkově tak dojde ke snížení kvality života. 

1. Jaké jsou důsledky poruch příjmu potravy pro fyzické zdraví?

Strava poskytuje nejen energii, ale také důležité mikroživiny, jako jsou vitamíny, minerální látky a další biologicky aktivní složky s pozitivním vlivem na organismus. Pokud organismu něco z toho dlouhodobě chybí, nemůže fungovat správně. 

Tyto následky a dopady se mohou u různých PPP lišit. V případě nedostatečného energetického příjmu pak v těle nastávají adaptační mechanismy, které mu pomáhají ušetřit co nejvíce energie. Je to logické, tělo drastické omezení energetického příjmu bere jako život ohrožující stav, a tak šetří, kde se dá. Energie se pak využívá hlavně na nezbytně nutné funkce, jako je srdeční činnost nebo dýchání. Některé děje v organismu se tím výrazně omezí, což se neobejde bez vážných následků. [18–19]

Tělo a dopady poruch příjmu potravy

• chronická únava a podrážděnost
• ztráta svalové hmoty a celková slabost
• problémy se soustředěním a udržením pozornosti 
• trávicí potíže (zácpa, průjem), bolesti břicha
• vypadávání vlasů a zhoršení kvality pokožky
• při častém zvracení dochází k poškození jícnu a zubů 
• řídnutí kostí (osteoporóza)
• problémy se spánkem
• negativní vliv na hladinu estrogenu a testosteronu, sexuální zdraví a plodnost 
• nepravidelná menstruace nebo její úplné vynechání (amenorea)
• anémie (chudokrevnost) vlivem nedostatku železa
• v těžkých případech může dojít ke zpomalení srdeční frekvence a krevního tlaku, což může ohrozit normální funkci srdce

2. Jaké jsou důsledky poruch příjmu potravy pro psychické zdraví?

Člověk s poruchou příjmu potravy může mít psychické potíže již před vypuknutím tohoto onemocnění. Stejně tak se PPP mohou později negativně podepsat na jeho duševním zdraví a mezilidských vztazích. Často přestane chodit do společnosti i na rodinné události, které by mohly ohrozit dodržování jeho pečlivě nastaveného plánu. Z extrovertního člověka se pak rázem stane introvert. [19–20]

Při onemocnění poruchou příjmu potravy běžně dochází k neustálému přemýšlení nad jídlem a přehnané kontrole hmotnosti a vzhledu. Sníží se flexibilita a schopnost přizpůsobení v každodenním životě, protože člověk potřebuje nutně dodržovat svůj plán a nastavený režim. 

Duševní zdraví a dopady poruch příjmu potravy

• deprese, úzkost a pocity méněcennosti 
• sebelítost, pochybování o sobě samém
• pocity viny, zklamání a hanby 
• pocity osamělosti
• strach z nových věcí
• rituály a kompulzivní chování (opakující se chování)
• obsedantní neboli vtíravé myšlenky, kterých se nedokáže zbavit 
• zhoršené vztahy v rodině
• poškození nebo zničení partnerských i přátelských vztahů

3. Vliv poruch příjmu potravy na sportovní výkon

Někteří sportovci sice dokážou díky přizpůsobení těla na nízký energetický příjem celkem dlouho normálně trénovat, postupem času ale mohou začít pozorovat pokles výkonnosti a další negativní důsledky PPP. [21]

Sportovní výkonnost a dopady poruch příjmu potravy

• pocity únavy a vyčerpání
• snížení výkonu na tréninku 
• ztráta svalové hmoty a síly
• zhoršená funkce svalů kvůli nedostatku energie z jídla, bílkovin a elektrolytů (draslík, hořčík, vápník), které jsou důležité pro jejich správnou činnost 
• svalové křeče z důvodu nedostatků elektrolytů
• potíže se soustředěním na výkon 
• častější zlomeniny a poranění
• zhoršená regenerace a hojení zranění
• nižší tělesné zásoby glykogenu – zásobního sacharidu

Pokud vás zajímá, co dalšího může nízký energetický příjem v kombinaci s nadměrným cvičením způsobit na těle sportovců, přečtěte si článek Jak bojovat se ztrátou menstruace a dalšími příznaky ženské atletické triády?

Jak řešit poruchy příjmu potravy? 

Na poruchy příjmu potravy by rozhodně neměl být člověk sám. V tomto případě je nutná odborná pomoc lékaře a dalších členů multioborového týmu, který zajistí komplexní péči. Na terapii člověka s PPP se většinou podílí lékař, psycholog a nutriční specialista. Neméně důležitá je pak podpora ze strany rodiny a blízkého okolí. [13]

Poslechněte si podcast Zdravá míra na téma zdravého vztahu k jídlu

Co si z toho vzít?

Lidé s poruchami příjmu potravy často manipulují s jídlem nejen z toho důvodu, aby zhubli nebo nabrali svaly. V řadě případů věří, že jim to pomůže získat hezčí postavu, lepší sportovní výkon a také větší sebevědomí, životní spokojenost a úspěch. Žijí ve svém vlastním světě, který je plný počítání kalorií a výčitek po snědení určitého jídla. Může je k tomu dovést vlastní perfekcionismus, tlak z okolí nebo psychické problémy. V tomto případě je zásadní včasná pomoc odborníků, která může pomoci zabránit vzniku negativních dopadů PPP na zdraví. 

Pokud jste si z dnešního článku něco odnesli a máte pocit, že by si jej měl přečíst i někdo další, neváhejte ho sdílet se svými přáteli. Podpoříte tak povědomí a šíření informací o poruchách příjmu potravy. 

Zdroje:

[1] What is an Eating Disorder – https://nedc.com.au/eating-disorders/eating-disorders-explained/the-facts/whats-an-eating-disorder/

[2] What Are Eating Disorders? – https://www.psychiatry.org/patients-families/eating-disorders/what-are-eating-disorders

[3] Psychology Today. Eating Disorders – https://www.psychologytoday.com/us/conditions/eating-disorders

[4] National Eating Disorders Association. Risk Factors.– https://www.nationaleatingdisorders.org/risk-factors

[5] Medicine, N. Eating Disorders Causes and Risk Factors. – https://www.nm.org/conditions-and-care-areas/behavioral-health/eating-disorders/causes-and-risk-factors

[6] Janout, V., & Janoutová, G. Eating disorders risk groups in the Czech Republic—Cross-sectional epidemiologic pilot study. – https://pdfs.semanticscholar.org/71d2/8418c9c51bc3a5249c9cbf5c0deab83b92c1.pdf

[7] Identifying people at risk of eating disorders. – https://nedc.com.au/identifying-people-at-risk-of-eating-disorders/

[8] Micali, N., Martini, M. G., Thomas, J. J., Eddy, K. T., Kothari, R., Russell, E., Bulik, C. M., & Treasure, J. Lifetime and 12-month prevalence of eating disorders amongst women in mid-life: A population-based study of diagnoses and risk factors. – https://doi.org/10.1186/s12916-016-0766-4

[9] Risk & Protective Factors. [https://nedc.com.au/eating-disorders/eating-disorders-explained/risk-and-protective-factors/[

[10] Winchester Hospital. Risk Factors for Eating Disorders.– https://www.winchesterhospital.org/health-library/article?id=20315

[11] Chuť žiť. Diagnózy. – https://chutzit.sk/diagnozy/

[12] DSM- 5 Diagnostic criteria for Eating Disorders. Institute for Eating Disorders. – https://insideoutinstitute.org.au/assets/dsm-5%20criteria.pdf

[13] Healthdirect Australia. Eating disorders – https://www.healthdirect.gov.au/eating-disorders

[14] Types of Eating Disorder. – https://www.beateatingdisorders.org.uk/get-information-and-support/about-eating-disorders/types/

[15] Michigan Medicine. Night Eating Syndrome – https://www.uofmhealth.org/health-library/aa107116

[16] Cafri, G., Olivardia, R., & Thompson, J. K. Symptom characteristics and psychiatric comorbidity among males with muscle dysmorphia. Comprehensive – https://doi.org/10.1016/j.comppsych.2008.01.003

[17] Tovt, Š., & Hricová, A. Introduction to bigorexia. – https://doi.org/10.32725/kont.2021.014

[18] Health Consequences. National Eating Disorders Association. – https://www.nationaleatingdisorders.org/health-consequences

[19] NAMI: National Alliance on Mental Illness. Eating Disorders. – https://www.nami.org/About-Mental-Illness/Mental-Health-Conditions/Eating-Disorders

[20] HealthXchange. Eating Disorder Complications: Medical Risks, Psychological Effects and Social Impact – https://www.healthxchange.sg:443/food-nutrition/eating-disorders/eating-disorder-complications-medical-risks-psychological-effects-social-impact

[21] Place, M. How Eating Disorders Affect Sports Performance. – https://www.mccallumplace.com/about/blog/eating-disorders-affect-sports-performance/