Kyselina d-asparagová neboli DAA – vše, co musíte vědět

Pro růst svalové hmoty a síly je hladina testosteronu jedním z klíčových faktorů. Právě na tu má vliv kyselina d-asparagová, kterou bychom vám rádi představili v tomto článku. Kromě toho se však dozvíte, jaké další účinky má na naše tělo, a z jakých zdrojů ji můžeme přijímat.

Začněme od základů

Kyselina d-asparagová (DAA) je jednou ze dvou forem aminokyseliny asparagové. Druhou formou je takzvaná kyselina l-asparagová. [1]   

DAA působí v centrální části mozku, kde způsobuje uvolňování hormonů, jakými jsou luteinizační hormon, folikuly stimulující hormon a svalový hormon. Může se však také vytvářet ve varlatech, přičemž zmírňuje rychlost omezení pro syntézu testosteronu, což vede k celkovému zvýšení hladiny testosteronu v těle. [2]     

Kyselina d-asparagová je také využívána jako posilovač testosteronu u mužů trpících neplodností a u aktivních sportovců, kteří se snaží o nárůst svalové hmoty. Ukázalo se však, že zvýšená hladina testosteronu u zdravých mužů trvá pouze týden a následně se vrátí do své původní hladiny. [3]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

DAA se nachází i ve stravě

Kyselina d-asparagová je přirozeně se vyskytující forma jedné z 20 hlavních strukturních aminokyselin. Zároveň se však DAA přirozeně nachází i ve stravě, přičemž některé potravinové zdroje obsahují velkou dávku této biogenní aminokyseliny. [4] 

DAA se přirozeně nachází v těchto zdrojích [5]:

• sójový protein (9%)
• kukuřice (40%)
• kasein (31%)
• veganská slanina (bez masa, založena na sójovém extraktu – 13%)   

Zjistilo se, že kyselina d-asparagová může také vzniknout z kyseliny l-asparagové během vaření nebo ohřívání potravin. Dokonce i během pasterace procesu raw mléčných výrobků se zjistilo, že hladina DAA se zdvojnásobila z 1,5% na 3%. [6]   

Zvyšuje hladinu testosteronu a podporuje růst svalové hmoty

Kyselina d-asparagová způsobuje zvýšení syntézy testosteronu prostřednictvím regulace sloučeniny nazvané StAR (stimulující steroidogonní akutní regulační protein), který reguluje syntézu androgenu v semenných buňkách. [7] Na základě tohoto principu je DAA schopna nepřímo uvolňovat luteinizační hormon (hormon stimulující tvorbu testosteronu a ovlivňující tvorbu spermií ve varlatech) do podvěsku mozkového, které má v těle na starosti hormonální procesy. [8][9]  

Jedna studie, která trvala 12 dní, zaznamenala, že kyselina d-asparagová dokázala zvýšit hladinu testosteronu po 6 dnech o 15% a o 42% po 12 dnech ve srovnání se základní hodnotou, která po třech dnech klesla na úroveň 22%. [10] Na tuto studii byla navázána další, v níž bylo po 90 dnech možné zvýšit sérový testosteron u neplodných mužů příjmem 2,66 g DAA o 30 až 60%. [11]   

Další zajímavá studie byla prováděna na sportovcích, kterým byly podávány 3 g denně po dobu 28 dní. Faktem však je, že nezaznamenali zvýšenou hladinu testosteronu při dlouhodobém užívání. Nicméně, tato studie poukázala na velmi důležitou indukci sérovou d-asparagovou oxidaci (DAO), která ve značné míře degraduje kyselinu d-asparagovou. [12]   

Akumulace kyseliny d-asparagové v přední části hypofýzy způsobuje zvýšení rychlosti sekrece hormonu uvolňujícího gonadotropin (hormon regulující činnost pohlavních žláz) a růstový hormon (GHRH). [13] Zdá se tedy, že krátkodobé užívání kyseliny d-asparagové má efektivní účinky na zvýšení hladiny testosteronu, které je přímo propojené s růstem svalové hmoty.

Benefity, které ocení muži i ženy

Pro muže je DAA kromě toho, že zvyšuje hladinu testosteronu, a tím i růst svalové hmoty, velmi důležitá při tvorbě spermií. Jedna studie prokázala, že kyselina d-asparagová je přítomna při procesu spermatogeneze, tedy tvorbě spermií. Rovněž ovlivňuje jejich kvalitu a zlepšuje reprodukci u mužů. Navíc zvýšením testosteronu příznivě působí jako sexuální stimulant a zvyšuje sexuální touhu. [14]   

Pro ženy může kyselina d-asparagová představovat důležitou roli v sexuálním životě a reprodukci. Na základě studie se zjistilo, že DAA se nacházela jako fyziologická složka ve folikulární tekutině, která věkem klesá a její pokles má vliv na reprodukční potenciál žen. [15] U žen tedy může příznivě působit v období menopauzy, ale i v produktivním věku, kdy podporuje reprodukční potenciál a zvyšuje libido. [16] U žen je však potřeba konzultovat užívání DAA s odborníkem či lékařem.

Zlepšuje paměť a činnost mozku

Během nejnovějších studií se zjistilo, že kyselina d-asparagová slouží jako endogenní neurotransmiter. To znamená, že je zároveň látkou, která dokáže propojit ,,komunikaci“ mezi jednotlivými neurony.Tento proces slouží jako ,,očista mozku“ a bylo zjištěno, že přítomnost DAA v tomto procesu zlepšuje paměť, celkovou činnost mozku, ale i koncentraci. [17]

Kdo by měl zvážit užívání DAA?

Pro mnohé lidi poskytuje kyselina d-asparagová benefity. Nicméně, jsou i lidé, kteří by její užívání měli zvážit. 

Užívání DAA doporučujeme, pokud:

• Jste muž starší 21 let a máte problémy s nízkou hladinou testosteronu.
• Hledáte přírodní cestu, jak zvýšit produkci endogenního anabolického hormonu.
• Máte nízké libido a cítíte, že se vaše svaly nedokáží tak rychle zregenerovat po tréninku.
• Poznámka: Je výhodou, pokud během užívání DAA průběžně sledujete změny ve vaší hladině testosteronu.

Nezvažujte užívání DAA, pokud:

• Jste žena, měla byste užívání DAA konzultovat se svým lékařem.
• Máte méně než 21 let a zvýšenou hladinu testosteronu.
• Bojujete se zvýšenou hladinou DHT (dihydrosteronu) nebo estrogenu.
• Máte hypertyreózu. [18]  

Jak často DAA užívat?

Standardní denní dávka DAA se pohybuje v rozmezí od 2000 do 3000 miligramů. DAA je tedy výživový doplněk, který se užívá denně. Názory se však liší. Jedna studie byla provedena s denní dávkou 3000 mg po dobu 12 dnů s následnou pauzou jeden týden. Druhá studie pokračovala bez přestávky s denní dávkou 2000 mg a neprokázala žádný rozdíl ve výsledku ani jiné negativní účinky. [19] Rozhodnutí, zda budete užívat DAA s nebo bez přestávek je tedy na vás, ale vždy si přečtěte informace na etiketě produktu.

Věříme, že jsme vám přiblížili jaké benefity s sebou přináší kyselina d-asparagová, a jak působí na naše tělo. Pokud se vám článek líbil, podpořte ho sdílením.

 

Zdroje:

[1] D'Aniello A - .D-Aspartic acid: an endogenous amino acid with an important neuroendocrine role. Brain Res Rev. 2007 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17118457

[2] Man EH, Sandhouse ME, Burg J, Fisher GH - Accumulation of D-aspartic acid with age in the human brain. Science. 1983 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6857259

[3] Gemma D’Aniello, Salvatore Ronsini, Tiziana Notari, Natascia Grieco, Vincenzo Infante, Nicola D’Angel, Fara Mascia, Maria Maddalena Di Fiore, George Fisher, Antimo D’Aniello - D-Aspartate, a Key Element for the Improvement of Sperm Quality. Scientific Research An Academic Publisher Vol.2 No.4, October 2012 – http://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?paperID=24016

[4] E H Man, and J L Bada - Dietary D-Amino Acids. Annual Review of Nutrition Volume 7, 1987 – https://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.nu.07.070187.001233?journalCode=nutr

[5] E H Man, and J L Bada - Dietary D-Amino Acids. Annual Review of Nutrition Volume 7, 1987 – https://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146/annurev.nu.07.070187.001233?journalCode=nutr

[6] Friedman M. - Chemistry, nutrition, and microbiology of D-amino acids. J Agric Food Chem. 1999 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10552672

[7] Yoshiko Nagata, Hiroshi Homma, Megumi Matsumoto, Kazuhiro Imai - Stimulation of steroidogenic acute regulatory protein (StAR) gene expression by d-aspartate in rat Leydig cells. FEBS Letters -Volume 454, Issue 3, 9 July 1999, Pages 317-320 – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0014579399008406

[8] D'Aniello A, Di Cosmo A, Di Cristo C, Annunziato L, Petrucelli L, Fisher G. - Involvement of D-aspartic acid in the synthesis of testosterone in rat testes. Life Sci. 1996 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8699926

[9] Wolosker H, D'Aniello A, Snyder SH. - D-aspartate disposition in neuronal and endocrine tissues: ontogeny, biosynthesis and release. Neuroscience. 2000 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/109964687

[10] Topo E, Soricelli A, D'Aniello A, Ronsini S, D'Aniello G. - The role and molecular mechanism of D-aspartic acid in the release and synthesis of LH and testosterone in humans and rats. Reprod Biol Endocrinol. 2009 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19860889

[11] Gemma D’Aniello, Salvatore Ronsini, Tiziana Notari, Natascia Grieco, Vincenzo Infante, Nicola D’Angel, Fara Mascia, Maria Maddalena Di Fiore, George Fisher, Antimo D’Aniello - D-Aspartate, a Key Element for the Improvement of Sperm Quality. Scientific Research An Academic Publisher Vol.2 No.4, October 2012 – http://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?paperID=24016

[12] Errico F, Pirro MT, Affuso A, Spinelli P, De Felice M, D'Aniello A, Di Lauro R. - A physiological mechanism to regulate D-aspartic acid and NMDA levels in mammals revealed by D-aspartate oxidase deficient mice. Gene. 2006 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16516413

[13] Pampillo M, Scimonelli T, Bottino MC, Duvilanski BH, Rettori V, Seilicovich A, Lasaga M. - The effect of D-aspartate on luteinizing hormone-releasing hormone, alpha-melanocyte-stimulating hormone, GABA and dopamine release. Neuroreport. 2002 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12488823

[14] D'Aniello G, Ronsini S, Guida F, Spinelli P, D'Aniello A. - Occurrence of D-aspartic acid in human seminal plasma and spermatozoa: possible role in reproduction. Fertil Steril. 2005 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16275242

[15] D'Aniello G, Grieco N, Di Filippo MA, Cappiello F, Topo E, D'Aniello E, Ronsini S. - Reproductive implication of D-aspartic acid in human pre-ovulatory follicular fluid. Hum Reprod. 2007 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17951582

[16] Hsu C, Hsieh YL, Yang RC, Hsu HK. - Blockage of N-methyl-D-aspartate receptors decreases testosterone levels and enhances postnatal neuronal apoptosis in the preoptic area of male rats.Neuroendocrinology. 2000 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10859492

[17] D'Aniello S, Somorjai I, Garcia-Fernàndez J, Topo E, D'Aniello A - D-Aspartic acid is a novel endogenous neurotransmitter. FASEB J. 2011 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21163862

[18] D'Aniello, A. (2007). D-Aspartic acid: an endogenous amino acid with an important neuroendocrine role. Brain research reviews,53(2),215-234. – https://www.muscleandstrength.com/expert-guides/d-aspartic-acid

[19] Melville GW, Siegler JC, Marshall PW - Three and six grams supplementation of d-aspartic acid in resistance trained men. J Int Soc Sports Nutr. 2015 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25844073