Jaké účinky má reishi, hlíva ústřičná a další medicinální houby?

Reishi, shiitake, maitage nebo chaga. Že jste o ničem takovém ještě neslyšeli? Nebojte, nejedná se o žádné japonské zaklínadlo, po kterém by vám narostla další ruka. Jsou to názvy medicinálních hub, které mohou být v mnoha ohledech prospěšné pro vaše tělo. Není tedy divu, že jsou v poslední době čím dál populárnější. Pojďme si je lépe představit a také si přiblížit, co na ně říká věda. 

Co jsou to medicinální houby?

Jedlé medicinální houby nebo také léčivé houby se řadí mezi tzv. funkční potraviny. Za funkční můžeme totiž považovat jakoukoliv potravinovou složku, která pozitivně ovlivňuje nějakou funkci těla. Tyto zdravotní benefity pak přesahují nutriční hodnotu potravin. Může se jednat o zvýšení určité fyziologické reakce, nebo naopak snížení rizika onemocnění. Toto kritérium medicinální houby rozhodně splňují. Kromě lahodné chuti totiž často vynikají také obsahem antioxidantů, polysacharidů a dalších bioaktivních látek s nezpochybnitelným pozitivním vlivem na organismus. Pojďme se společně podívat na ty nejpopulárnější medicinální houby. U každé si řekneme, jak vypadá, co obsahuje, jaké účinky od ní můžeme čekat a také si přiblížíme její dávkování, případně i použití. [1–2] [89]

1. Reishi – houba nesmrtelnosti, která může zvyšovat buněčnou imunitu

Reishi (Ganoderma lucidum) je houba pocházející z Asie, kterou možná znáte také pod názvem lesklokorka lesklá. Jedná se o tmavou houbu s dřevitou strukturou, která má lesklý povrch. Obvykle se nachází na umírajících stromech nebo pařezech z tvrdého dřeva. V čínštině se její název spojuje s duchovní silou, nesmrtelností, úspěchem, pohodou a dlouhověkostí. Dříve byla tato houba k dostání především mezi bohatou privilegovanou čínskou společností, dnes už je ovšem v různých podobách mnohem dostupnější. [3–4] [90]

Co obsahuje reishi?

Největší část této houby tvoří voda (až 90 %). V jejím složení však nechybí ani sacharidy, bílkoviny či tuk. Mimo to je ovšem reishi známá také svým obsahem bioaktivních látek, mezi které řadíme terpenoidy, steroidy, fenoly či nukleotidy. Právě těm vděčíme z drtivé většiny za účinky reishi. Velkou výhodou houbových bílkovin je také jejich obsah esenciálních aminokyselin, a to zejména lysinu a leucinu. Za tři hlavní fyziologicky aktivní složky v reishi pak považujeme polysacharidy, peptidoglykany a triterpeny. [4–7]

Jaké účinky má reishi?

Díky svému obsahu polysacharidů se může reishi pyšnit protizánětlivým, antioxidačním, hypoglykemickým a imunostimulačním účinkem. Může tak pomoci stabilizovat hladinu krevního cukru (glykémie) a podpořit obranyschopnost organismu. Svou roli mají v houbě ovšem i obsažené tripteny, které se také pojí se zvýšenou odolností organismu vůči chorobám. Polysacharidy a tripteny obsažené v reishi mají ovšem také řadu dalších účinků. Vykazují například chemopreventivní či tumoricidní (nádor zabíjející) schopnosti. Ty byly testovány dokonce i prostřednictvím výzkumu na více než stovce pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. Ti 12 týdnů přijímali 1800mg extrakt z této houby každý den. U 80 % pacientů se díky tomu významně zvýšila buněčná imunita, a tedy i aktivita buněk, které bojují s nádorem. [4] [8–10]

Výzkumy navíc také potvrzují, že reishi může pomoci snížit projevy neurastenie, tedy onemocnění, mezi jehož symptomy patří bolesti hlavy, podrážděnost, únava či poruchy soustředěnosti. [11]

Houba je tak populární mezi lidmi, kteří se snaží podpořit svou imunitu, bojovat se záněty nebo chtějí maximálně podpořit metabolismus sacharidů a optimální hladinu glykémie. 

Jak užívat reishi?

U reishi se liší dávkování podle toho, jakým způsobem ji berete. Je potřeba si uvědomit, že výtažek je přibližně 10krát silnější než samotná houba. 5 g extraktu proto odpovídá přibližně 50 g celé houby. Nejoblíbenější dávkou je tak 5,2 g extraktu z reishi denně. [12]

Kromě populárního extraktu ve formě tablet či kapslí můžete používat také reishi v prášku, který můžete přidat do oblíbeného nápoje, smoothie, snídaňové kaše či jakéhokoliv jiného pokrmu. Stejně tak si ovšem můžete pochutnat i na instantní kávě z reishi. 

2. Shiitake – “elixír života” s vysokým obsahem vitamínů skupiny B  

Shiitake (Lentinula edodes) patří celosvětově mezi nejpopulárnější houby, které se pravidelně objevují v jídelníčcích mnoha lidí. Roste na rozpadlých stromech a můžete ji znát také pod názvem houževnatec jedlý. Má hnědý klobouček s typickým průměrem 5–10 cm. Na jejím povrchu se však mohou objevovat i světlejší nepravidelné části. Shiitake vyniká svou masitostí a bohatou chutí, pro kterou se zejména v Asii používá jako potrava už stovky let. Její název má v čínštině význam „vonná houba“ a zejména v minulosti byla považována za elixír života. [91]

Co obsahuje shiitake?

Shiitake má vysoký obsah vlákniny. Mimo to v ní najdete také sacharidy, bílkoviny i malé množství tuku. Z účinných látek ovšem nesmíme zapomenout zmínit ani terpenoidy, steroly a lipidy, které mají mnoho pozitivních účinků. Množství, které se v nich vyskytuje, se odvíjí od délky pěstování, skladování i přípravy. Shiitake však vyniká také vysokým obsahem vitamínů a minerálních látek. Jmenovat můžeme například vitamín B5 (kyselina panthothénová), vitamín B2 (riboflavin), vitamín B3 (niacin), vitamín B6 a vitamín B9 (kyselina listová). Ve složení však nechybí ani měď, selen, hořčík či zinek. [13–15]

Jaké účinky má shiitake?

Shiitake má pro naše tělo mnoho benefitů. Z výsledků studií vyplývá, že může mít pozitivní vliv na hladinu cholesterolu. Je to zejména díky obsahu eritadeninu, sterolů a beta-glukanů. Stejně tak může podpořit také správnou funkci imunity. To potvrdila například i studie provedená na 50 zdravých ženách a mužích ve věku 21–40 let, kteří každý den konzumovali tuto houbu. I shiitake se může pochlubit svým protirakovinovým působením. Je to zejména díky aktivitě polysacharidů, které dokážou aktivovat náš imunitní systém. [16–19]

Jisté účinky houby se však pojí také s obsahem vitamínů. Například díky vitamínu B6 může pravidelná konzumace shiitake vést ke snížení únavy i vyčerpání, správnému fungování nervového systému, psychiky, imunity a také přispět k regulaci hormonální činnosti. Díky vitamínu B5 má shiitake vliv také na zdravou duševní výkonnost. Obsažený vitamín B3 pak zase přispívá k udržení zdravé pokožky či sliznic. Svou roli mají ovšem také minerální látky v houbě. Měď přispívá ke zdravé pigmentaci vlasů, pokožky, správnému přenosu železa v těle a také chrání buňky před oxidačním stresem a podporuje funkci imunity. Zinek v houbě má pak vliv na udržení normální hladiny testosteronu a hořčík zase pomáhá se správnou funkcí svalů a nervového systému. [20]

Díky možným účinkům shiitake je tato houba populární mezi lidmi, kteří chtějí snížit hladinu “špatného” cholesterolu, podpořit funkci imunity, snížit únavu nebo si dopomoci ke zdravému vzhledu pokožky a vlasů.  

Jak užívat shiitake?

Pro užívání extraktu z shiitake hub není stanoveno obecné doporučení. Některé zdroje pracují s příjmem 1000–2000 mg denně. U sušených hub by se užívaná porce mohla pohybovat okolo 15 g, což odpovídá 150 g syrové houby. Shiitake chutná skvěle také v různých pokrmech. Připravit si z ní můžete rizoto, polévku nebo ji přidat do omáčky k masu nebo jeho rostlinným alternativám. [21–23]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

3. Chaga – vzhledem připomíná hromadu hlíny a je prospěšná pro zdraví srdce a cév

Houbu jménem chaga (Inonotus obliquus) možná znáte také pod názvem rezavec šikmý. Jedná se o dřevokaznou houbu, která roste na břízách a připomíná hromadu hlíny. Od té se však liší svou oranžovou částí. Chaga prorůstá pod kůrou stromu, která kvůli tomu postupně odpadává. Vyskytuje se například na severu Evropy, v Rusku či Asii. [24–25]

Co obsahuje chaga?

Chaga obsahuje polyfenoly, triterpenoidy a polysacharidy. Stejně tak se může pochlubit i slušným podílem antioxidantů, které mají pozitivní vliv na náš organismus. [26]

Jaké účinky má chaga?

Chaga je známá především díky své potenciální schopnosti snižovat hodnoty “špatného” cholesterolu, který je spojován se zvýšeným rizikem rozvoje srdečních chorob. Stejně tak může zpomalit růst rakovinových buněk či nádorů. Některé výzkumy dále naznačují, že by tato houba mohla mít pozitivní vliv také na náš imunitní systém. Abychom ovšem mohli s jistotou tvrdit, že má zmíněné účinky, je potřeba provést více studií na lidech. Experimenty, které se více věnovaly houbě chaga, byly totiž z velké části provedeny na hlodavcích nebo in vintro, na kultuře buněk pěstovaných ve zkumavce či Petriho miskách.  [27–29] [92]

Pokud se tedy řadíte mezi lidi, kteří by rádi snížili hladinu “špatného” cholesterolu, riziko rozvoje srdečních chorob nebo podpořili funkci imunitního systému, pak by chaga mohla být zajímavou volbou.

Jak užívat chagu?

Zatím není jasně stanoveno, jak by měla optimální dávka houby chaga vypadat. Vzhledem k tomu, že chagu můžete užívat ve formě prášku, kapslí či bylinného čaje, řiďte se vždy doporučením na obalu. [30] 

4. Hericium erinaceus – vypadá jako lví hříva a je populární díky svým nootropickým vlastnostem 

Korálovec ježatý (Hericium erinaceus) je už na první pohled svým zjevem velmi netypická houba. Můžete se tedy setkat také s označením lví hříva (lion’s mane). Má bílou barvu a je rozdělena do mnoha visících pramenů. Řadí se mezi jedlé houby a vyniká svou chutí, která připomíná humra či jiné mořské plody. Roste v jehličnatých lesích v severním podnebí, kam patří například Kanada, Rusko či severní Evropa. V současnosti je oblíbená zejména díky svým nootropickým vlastnostem. [31–33]

Co obsahuje hericium?

Tato houba je známá především svým obsahem beta-glukanových polysacharidů, které mají řadu pozitivních účinků na lidský organismus. Mezi další prospěšné látky obsažené v hericiu se řadí erinaciny a hericenony, které jsou známé například svými neuroprotektivními účinky. Ve složení hericia však nechybí ani celá řada antioxidantů. [34–35]

Jaké účinky má hericium?

Provedené výzkumy ukazují slibné účinky této houby, a to v mnoha oblastech. Zmínit můžeme například pozitivní vliv na kognitivní funkce, jako je paměť či pozornost. Díky tomu se řadí mezi nootropika. U dospělých lidí, kteří měli lehkou kognitivní poruchu, přineslo 16týdenní užívání této houby výrazné zlepšení těchto funkcí ve srovnání se skupinou lidí, která užívala pouze placebo. Stejně tak se prokázal i vliv hericia na psychiku. Ve výzkumu, který se zaměřoval na ženy v menopauze, došlo po měsíci pravidelné konzumace této houby ke snížení projevů deprese a úzkosti. Jiná studie zase přichází se závěrem, že by mohlo být hericium potenciální alternativou k léčbě deprese. Další výzkum pak přichází s tím, že by mohlo mít účinek při boji proti leukémii. Studie provedené na hlodavcích pak také ukázaly možný pozitivní vliv hericia na zdraví srdce, kontrolu hladiny cukru, podporu trávicího traktu či hojení ran. Pro potvrzení těchto schopností je však opět potřeba provést větší množství výzkumů na lidech. [36–43]

Díky svým vlastnostem je hericium oblíbené zejména u manažerů, studentů a dalších lidí, kteří potřebují denně podávat maximální psychický výkon. Populární je však také mezi lidmi, kteří rádi zkouší různé náhražky kávy. 

Jak užívat hericium?

Není jasně stanoveno, jak by měl optimální příjem této houby vypadat. Jedna ze studií ovšem pracovala s denní dávkou 3000 mg 96% extraktu. Toto množství se ukázalo jako účinné. Kromě typických kapslí či prášku ho můžete používat také ve formě tinktury nebo jej popíjet jako součást různých nápojů. [44]

5. Cordyceps – houba ve tvaru housenky, která může mít protizánětlivé a analgetické účinky

Už ve starých čínských knihách byl cordyceps (Ophiocordyceps sinensis) popisován doslova jako poklad. Můžete ho ale znát také pod názvem housenice čínská. Tato houba svým tvarem připomíná housenku a je známá tím, že parazituje na larvách hmyzu. Hostitelem této houby jsou nejčastěji housenky můry. Spory z hub se dostanou do těla zvířete, ze kterého získávají živiny. Tkáň housenky pak houba postupně nahrazuje vlastní tkání. Když se pak housenka zahrabe pod zem a zahyne, vyroste z jejího těla plodnice houby. I když existuje více než 400 druhů cordycepsu, výzkumy se zaměřují především na zdravotní účinky houby Cordyceps sinensis a Cordyceps militaris.  [45] [93]

Co obsahuje cordyceps?

Cordyceps je známý svým obsahem nukleosidů, polysacharidů, sterolů, proteinů, aminokyselin a také polypeptidů. Z dalších bioaktivních složek pak můžeme jmenovat například také cordycepin, ergosterol, mannitol či adenosin. Díky tomu se může pochlubit mnoha pozitivními účinky na lidský organismus. [51]

Jaké účinky má cordyceps?

Z výsledků výzkumů vyplývá, že by cordyceps mohl mít protizánětlivé i analgetické účinky, a to zejména díky svému obsahu cordycepinu. Výzkum na starších lidech dokonce přichází se závěry, že už pouhá 12týdenní suplementace pomohla těmto respondentům zlepšit výkon a fyzickou pohodu. Závěry výzkumů také ukazují, že by cordyceps díky obsaženému cordycepinu mohl být používán jako doplněk při léčbě rakoviny. Tato bioaktivní látka by totiž mohla být schopna do jisté míry potlačovat šíření metastáz v těle. Stejně tak může cordyceps pomoci snižovat oxidační stres, a to díky obsaženým antioxidantům. Pozitivní vliv se může projevit také v souvislosti se zdravím srdce či imunitou. [46–50]

Díky svým účinkům je cordyceps populární mezi lidmi, kteří se snaží zbavit zánětů, chtějí zlepšit výkon a fyzickou pohodu nebo by rádi tlumili bolest bez použití léků. 

Jak užívat cordyceps?

Optimální dávka není u cordycepsu stanovena. Ve studiích na lidech se však často pracovalo s množstvím 1000–3000 mg denně. Užívat ho můžete například ve formě populárních kapslí.

6. Maitake – taneční houba, která pomáhá snížit únavu a vyčerpání

Maitake (Grifola frondosa) je chorošovitá houba, kterou můžete znát i pod názvem trsnatec lupenitý. Někdy se jí však přezdívá také taneční houba. Nefunguje to ovšem tak, že byste si ji dali v pátek večer a protancovali se na večírku až do neděle. Toto jméno údajně vzniklo, když buddhistické jeptišky hledaly potravu a náhodou objevily tuto houbu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o velkou pochoutku, oslavily nález tancem. Její plodnice vypadá jako velký trs, který tvoří několik set srostlých klobouků, přičemž každý z nich má velikost přibližně 3–4 cm. Vidět je můžete třeba na pařezech stromů. Houbě se skvěle daří v Asii, Evropě či Severní Americe. Je považována za adaptogen. [52–54]

Co obsahuje maitake?

Hlavními bioaktivními složkami v houbách jsou beta-glukany. Nechybí však ani různé polysacharidové frakce. Díky své struktuře má vysoký obsah vody, mimo to se v ní nachází sacharidy i bílkoviny. Samozřejmostí je také slušný obsah aminokyselin. Kromě toho se maitake pyšní vysokým obsahem vitamínu B3 (niacin). [55–56]

Jaké účinky má maitake?

Jak již bylo řečeno, maitake se řadí mezi adaptogeny. Proto se obecně používá ke zvyšování odolnosti organismu vůči stresu a jiným vnějším vlivům. Houba je také často skloňována jako podpůrný doplněk při léčbě rakoviny. Některé studie totiž ukazují, že by obsažené D-frakce mohly mít potenciální vliv při zabíjení rakovinových buněk. [57–59]

Výsledky výzkumů dále ukazují, že by pravidelné užívání této houby mohlo pomoci zvýšit inzulinovou senzitivitu, tedy schopnost tkání reagovat na produkovaný inzulin a dostat krevní cukr do buněk. To je žádoucí například u lidí, které trápí cukrovka 2. typu. Stejně tak se dá předpokládat, že může mít houba pozitivní vliv také na hladinu cholesterolu. V této oblasti ale zatím existuje pouze omezené množství výzkumů na lidech. [60–63]

Vzhledem k tomu, že je maitake také zdrojem vitamínu B3, můžeme o ní říct, že přispívá ke správné látkové výměně důležité pro tvorbu energie a optimálnímu fungování nervového systému i psychiky. Stejně tak pomáhá s udržením zdravé pokožky, sliznic a snížením únavy i vyčerpání. [20]

Pro své účinky je maitake populární zejména u lidí, kteří chtějí snížit hladinu cholesterolu, podpořit fungování nervového systému nebo by rádi snížili únavu. 

Jak užívat maitake?

Doporučené množství pro příjem této houby není prozatím jasně stanoveno. Podle některých zdrojů však dospělí nejčastěji užívají 1–1,5 g koncentrovaného výtažku denně. Primárně byste se však měli řídit doporučením výrobce. Maitake však nemusíte konzumovat pouze ve formě extraktu. Vzhledem k tomu, že má skvělou chuť, jistě ji využijete také v kuchyni. Dá se z ní totiž připravit mnoho lahodných receptů. Skvěle chutná na pizze, s těstovinami, ale také jako součást omáček. Vzhledem k tomu, že se jedná o lahodné houby, přidávají je lidé do svých pokrmů také ve formě prášku, aby dosáhli lepší chuti. [55] [64]

7. Turkey tail – lesklá houba, která může zlepšit imunitní funkce

Turkey tail (Trametes versicolor) je houba známá také pod názvem outkovka pestrá. Najdete ji například na kmenech, větvích a pařezech stromů. Má lesklý pásovaný klobouk s šířkou 2–8 cm, na kterém najdeme odstíny červené, hnědé, černé, modré a bílé barvy. [65]

Co obsahuje turkey tail?

Tato houba se může pochlubit slušným obsahem aminokyselin, mezi které patří například leucin, isoleucin, methionin, tyrosin, glutamin či asparagin. Stejně tak v ní najdeme také vitamín B3 (niacin) či mastné kyseliny. Ve složení outkovky nechybí ovšem ani slušný podíl polysacharidů či antioxidantů, jako jsou například fenoly a flavonoidy. [66–68]

Jaké účinky má turkey tail?

Z výsledků studií vyplývá, že turkey tail může fungovat jako podpůrný prostředek v boji proti rakovině. Kvalitativní studie potvrdila například možné zlepšení imunitního systému u žen s rakovinou prsu. Na léčbu rakoviny se zaměřila i metaanalýza, která taktéž potvrdila potenciální pozitivní účinky houby u onkologických pacientů. Díky obsaženým antioxidantům je outkovka schopna chránit také buňky před oxidačním stresem, což může mít pozitivní vliv na naši imunitu. Z konzumace outkovky může benefitovat také náš trávicí systém. Obsažené polysacharidopeptidy totiž fungují ve střevech jako prebiotika (potrava pro střevní bakterie). [69–72]

Turkey tail tak může být prospěšný pro lidi, kteří mají střevní potíže nebo chtějí podpořit optimální funkci imunity. 

Jak užívat turkey tail?

Nejbezpečnějším způsobem, jak užívat turkey tail, je forma suplementu. Nedoporučuje se přímo konzumovat houbu, která se vyskytuje v přírodě, neboť může být kontaminována škodlivými bakteriemi. Pro příjem turkey tailu není stanoveno doporučené denní množství. Řiďte se proto instrukcemi, které najdete na obalu. [73]

8. Hlíva ústřičná – doplněk pro podporu imunity a také lahodná houba, která zpestří každý pokrm

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je populární, snadno dostupná houba, kterou můžete znát také pod názvem oyster mushroom. Poznáte ji podle bílé až světle hnědé plodnice ve tvaru trychtýře, která má průměr přibližně 5–25 cm. Dalším charakteristickým rysem je krátká noha a také výskyt ve shlucích. Můžeme ji najít především v létě nebo na podzim, a to na kládách nebo umírajících stromech. Má jemnou chuť a sametovou strukturu, pro kterou je velmi oblíbená při přípravě pokrmů. [74]

Co obsahuje hlíva ústřičná?

Hlíva ústřičná je známá svým obsahem bioaktivních látek, jako jsou například polysacharidy, peptidy, proteiny, terpenoidy, estery mastných kyselin či polyfenoly. Má však také vysoký obsah vody (více než 80 %), které se však snadno zbavíte sušením. Mimo to je houba zdrojem vitamínu B3 (niacin) a vitamínu B2 (riboflavin), díky čemuž má mnoho účinků na náš organismus. Stejně tak v hlívě najdete i důležité antioxidanty. [75–76]

Jaké účinky má hlíva ústřičná?

Obsažené antioxidanty v hlívě našemu tělu pomáhají vyrovnat se s oxidačním stresem. Díky přítomnosti kyseliny linolové a ergosterolu může pak pomoci snížit hladinu “špatného” cholesterolu v krvi. Stejně tak existuje studie, ve které pomohla zlepšit také krevní tlak a hladinu glukózy v krvi u pacientů s cukrovkou. Hlíva však může být přínosná i pro lidi, kteří chtějí posílit svou imunitu. Výsledky studií totiž ukazují, že může být schopna do jisté míry stimulovat imunitní systém, a pomáhat tak s ochranou před různými infekčními chorobami. [76–80]

Svůj vliv na organismus mají také obsažené vitamíny. Díky vitamínu B3 pomáhá hlíva snižovat únavu a vyčerpání. Navíc však podporuje optimální fungování psychiky, nervového systému a pomáhá s udržením zdravé pokožky a sliznic. Obsažený vitamín B2 pak přispívá ke správné látkové přeměně důležité pro tvorbu energie, optimálnímu fungování nervového systému, udržení zdravých červených krvinek, pokožky a dobrého zraku. Dále pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem a přispívá i ke snížení únavy a vyčerpání. [20]

Hlívu ústřičnou pravidelně užívají zejména lidé, kteří chtějí podpořit správnou funkci imunity. Stejně tak je vhodná i v případě, že vás trápí únava nebo vysoká hladina “špatného” cholesterolu. 

Jak užívat hlívu ústřičnou?

Není jasně stanoveno, jak by měl vypadat optimální denní příjem této houby. Pokud se rozhodnete zařadit ji ve formě doplňků stravy, vždy se řiďte doporučením výrobce, které najdete na obale. Můžete ji však používat také jako skvělou surovinu v kuchyni, ze které vykouzlíte mnoho lahodných pokrmů. Skvěle se hodí do polévek, omáček, těstovin, salátů, ale také k rýži či do guláše. Je jen na vás, jak ji do svého jídelníčku zakomponujete, abyste mohli těžit z jejích benefitů. 

9. White fungus – populární houba, která se používá k podpoře zdraví a dlouhověkosti

White fungus neboli snow fungus (Tremella fuciformis) je známá také pod jménem rosolovka řasotvará. Jedná se o bílou až průhlednou houbu, která má v průměru velikost přibližně 7 cm. Na první pohled může lehce připomínat rosol nebo želatinu. Roste například v Asii, Austrálii nebo na Novém Zélandu. Už dříve byla tato houba využívaná k podpoře zdraví a dlouhověkosti. [81–82]

Co obsahuje white fungus?

Co se složení týče, může se houba pyšnit obsahem polysacharidů, bílkovin, vlákniny, vitamínů, antioxidantů a minerálních látek, které mají svou roli v organismu. Najdete v ní však také monosacharidy, jako je manóza, xylóza, glukóza či galaktóza. Mimo to houba vyniká také obsahem bioaktivních látek, jako jsou například mastné kyseliny, bílkoviny, enzymy, fenoly, flavonoidy či vláknina. [83–84]

Jaké účinky má white fungus?

Z výsledků studií vyplývá, že pravidelná konzumace této houby může pomoci snížit rozvoj zánětu. Stejně tak přispívá ke snížení oxidačního stresu. Studie dále naznačují, že by obsažené látky v bílých houbách mohli mít také neuroprotektivní funkci. To by znamenalo, že se dá rosolovka využít také jako podpůrná léčba při různých neurodegenerativních onemocněních. Tato houba by mohla fungovat i jako potenciálně funkční doplněk stravy pro lidi, kteří chtějí podpořit ochranu pokožky nebo bojují s rakovinou. V souvislosti se svým vzhledem jistě oceníte, že má tato houba i tzv. anti aging (protistárnoucí) účinek. [85–88]

Pokud chcete maximálně pečovat o zdraví nervového systému, podpořit kognitivní funkce, imunitu nebo svůj mladistvým vzhled, může tato houba být skvělou volbou.

Jak užívat white fungus?

Není jasně stanoveno, jak velké množství extraktu z této houby byste měli denně přijímat. Řiďte se proto vždy doporučením výrobce, které najdete na obalu. 

Co si z toho vzít? 

Jak vidíte, houby nemusí zpestřit svou chutí jen jídelníček. Stejně tak mohou mít i mnoho benefitů pro váš organismus. Podle výsledků výzkumů mohou medicinální houby do jisté míry fungovat jako podpůrný doplněk u onkologických pacientů, neboť mohou mít vliv na správnou funkci imunity. Působí však také jako antioxidant, přispívají ke správné funkci oběhového systému, trávicího traktu nebo pomáhají snížit hladinu špatného cholesterolu. Díky obsaženým vitamínům pak mohou sloužit jako prostředek k potenciálnímu snížení únavy, vyčerpání, podpoře zdravé pokožky a také kognitivních funkcí. Proto se některé z nich řadí také mezi nootropika. Každý si tedy jistě přijde na svůj důvod, proč dát medicinálním houbám šanci. 

A pokud nevíte, která je ta nejlepší, můžete vyzkoušet třeba komplex, ve kterém najdete hned 7 těchto medicinálních hub. Ty se často doplňují v účinku a působí synergicky, takže z doplňku můžete vytěžit opravdu maximum.  

Pokud chcete svým přátelům rozšířit obzory, sdílejte s nimi tento článek. Jistě se také rádi dozví něco o medicinálních houbách. 

Zdroje:

[1] A. Ganeshpurkar et al. – Medicinal mushrooms: Towards a new horizon – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3249912/

[2] Paul Stamets et al. – Medicinal Mushrooms: Ancient Remedies Meet Modern Science – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4684114/

[3] Dorothy McMeekin – The perception of Ganoderma lucidum in Chinese and Western culture – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0269915X04004069

[4] Sissi Wachtel-Galor et al. – Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects. 2nd edition – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92757/

[5] Yuan-Yuan Wang et al. – Studies on the immuno-modulating and antitumor activities of Ganoderma lucidum (Reishi) polysaccharides: functional and proteomic analyses of a fucose-containing glycoprotein fraction responsible for the activities – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11836115/

[6] Bhagwan S Sanodiya et al. – Ganoderma lucidum: a potent pharmacological macrofungus – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19939212/

[7] Bojana Boh et al. – Ganoderma lucidum and its pharmaceutically active compounds – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17875480/

[8] X Bao et al. – Structural and immunological studies of a major polysaccharide from spores of Ganoderma lucidum (Fr.) Karst – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11403089/

[9] J W M Yuen, M D I Gohel – The dual roles of Ganoderma antioxidants on urothelial cell DNA under carcinogenic attack – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18550308/

[10] Yihuai Gao et al. – Effects of ganopoly (a Ganoderma lucidum polysaccharide extract) on the immune functions in advanced-stage cancer patients – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12916709/

[11] Wenbo Tang et al. – A randomized, double-blind and placebo-controlled study of a Ganoderma lucidum polysaccharide extract in neurasthenia – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15857210/

[12] Ganoderma lucidum – https://examine.com/supplements/ganoderma-lucidum/

[13] Mushrooms, shiitake, dried – https://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2487/2

[14] EvaGuillamón et al. – Edible mushrooms: Role in the prevention of cardiovascular diseases – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0367326X10001358

[15] Tiane Cristine Finimundy et al. – A Review on General Nutritional Compounds and Pharmacological Properties of the Lentinula edodes Mushroom – https://www.scirp.org/journal/PaperInformation.aspx?PaperID=47339

[16] Xiaofei Xu et al. – Polysaccharides in Lentinus edodes: isolation, structure, immunomodulating activity and future prospective – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24236998/

[17] Xiaojun Huang and Shaoping Nie – The structure of mushroom polysaccharides and their beneficial role in health – https://sci-hub.se/https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2015/FO/C5FO00678C

[18] Xiaoshuang Dai et al. – Consuming Lentinula edodes (Shiitake) Mushrooms Daily Improves Human Immunity: A Randomized Dietary Intervention in Healthy Young Adults – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25866155/

[19] Solomon P. Wasser – Shiitake (Lentinus edodes) – https://фунго.рф/upload/files/Wasser_2013_09_shiitake.pdf

[20] Commission Regulation (EU) No 432/2012 of 16 May 2012 establishing a list of permitted health claims made on foods, other than those referring to the reduction of disease risk and to children’s development and health – http://data.europa.eu/eli/reg/2012/432/oj

[21] Shiitake Mushroom Extract: Benefits, Side Effects & Dosage – https://community.bulksupplements.com/shiitake-mushroom/

[22] 4 Shiitake Mushrooms Benefits + Nutrition & Side Effects – https://supplements.selfdecode.com/blog/shiitake-mushrooms/

[23] Shiitake Mushrooms: Health Benefits, Nutrition, and Uses – https://www.webmd.com/diet/health-benefits-shiitake-mushrooms#2

[24] M. Ya. Shashkina – CHEMICAL AND MEDICOBIOLOGICAL PROPERTIES OF CHAGA (REVIEW) – https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s11094-006-0194-4.pdf

[25] Nine potential health benefits of chaga mushrooms – https://www.medicalnewstoday.com/articles/318527

[26] Ivan V. Zmitrovich et al. – Chaga and its bioactive complexes: history and perspectives – https://www.researchgate.net/publication/342576414_Chaga_and_its_bioactive_complexes_history_and_perspectives

[27] Liya Liang et al. – Effect of the Inonotus Obliquus Polysaccharides on Blood Lipid Metabolism and Oxidative Stress of Rats Fed High-Fat Diet In Vivo – https://ieeexplore.ieee.org/document/5305591?reload=true∂%3D1

[28] Mi Ja Chung et al. – Anticancer activity of subfractions containing pure compounds of Chaga mushroom (Inonotus obliquus) extract in human cancer cells and in Balbc/c mice bearing Sarcoma-180 cells – https://synapse.koreamed.org/articles/1051060

[29] Suk-kyung Ko et al. – Inonotus obliquus extracts suppress antigen-specific IgE production through the modulation of Th1/Th2 cytokines in ovalbumin-sensitized mice – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21820502/

[30] Health Benefits of Chaga Mushrooms – https://www.webmd.com/diet/health-benefits-chaga-mushrooms#2

[31] Mushrooms & the Neurological System – https://focussupplements.co.uk/2019/08/21/exploring-nootropic-mushrooms/

[32] Shengjuan Jiang et al. – Medicinal properties of Hericium erinaceus and its potential to formulate novel mushroom-based pharmaceuticals – https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs00253-014-5955-5

[33] Pit Shan Chong et al. – Therapeutic Potential of Hericium erinaceus for Depressive Disorder – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6982118/

[34] Md Asaduzzaman Khan et al. – Hericium erinaceus: an edible mushroom with medicinal values – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23735479/

[35] Cheng-Chen Zhang et al. – Chemical Constituents from Hericium erinaceus Promote Neuronal Survival and Potentiate Neurite Outgrowth via the TrkA/Erk1/2 Pathway – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5578049/

[36] Koichiro Mori et al. – Improving effects of the mushroom Yamabushitake (Hericium erinaceus) on mild cognitive impairment: a double-blind placebo-controlled clinical trial – https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ptr.2634

[37] Mayumi Nagano et al. – Reduction of depression and anxiety by 4 weeks Hericium erinaceus intake – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20834180/

[38] Pit Shan Chong et al. – Therapeutic Potential of Hericium erinaceus for Depressive Disorder – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6982118/

[39] Sung Phil Kim et al. – Mechanism of Hericium erinaceus (Yamabushitake) mushroom-induced apoptosis of U937 human monocytic leukemia cells – https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2011/FO/c1fo10030k

[40] Bin Liang et al. – Antihyperglycemic and antihyperlipidemic activities of aqueous extract of Hericium erinaceus in experimental diabetic rats – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3852124/

[41] Mahmood Ameen Abdulla et al. – Potential activity of aqueous extract of culinary-medicinal Lion's Mane mushroom, Hericium erinaceus (Bull.: Fr.) Pers. (Aphyllophoromycetideae) in accelerating wound healing in rats – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22135902/

[42] Jian-Hui Liu et al. – Anti-Helicobacter pylori activity of bioactive components isolated from Hericium erinaceus – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26364939/

[43] Won-Sik Choi et al. – Hypolipidaemic Effect of Hericium erinaceum Grown in Artemisia capillaris on Obese Rats – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3714447/

[44] Lion's Mane – https://examine.com/supplements/lionsmane/

[45] Jarca günbu: Parazitující houba jak vystřižená z hororu se stala ekonomickým zázrakem Tibetu – https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/94962/jarca-gunbu-parazitujici-houba-jak-vystrizena-z-hororu-se-stala-ekonomickym-zazrakem-tibetu.html

[46] Gui-min Qian et al. – Anti-inflammatory and antinociceptive effects of cordymin, a peptide purified from the medicinal mushroom Cordyceps sinensis – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22348255/

[47] YeJin et al. – Anti-tumor and anti-metastatic roles of cordycepin, one bioactive compound of Cordyceps militaris – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1319562X1830127X?via%3Dihub

[48] Jovana D Vasiljevic et al. – Cordyceps sinensis: Genotoxic Potential in Human Peripheral Blood Cells and Antigenotoxic Properties Against Hydrogen Peroxide by Comet Assay – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27433838/

[49] Xiao-Feng Yan et al. – Cardiovascular protection and antioxidant activity of the extracts from the mycelia of Cordyceps sinensis act partially via adenosine receptors – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23192916/

[50] Y C Kuo et al. – Cordyceps sinensis as an immunomodulatory agent – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8874668/

[51] Yi Liu et al. – The Chemical Constituents and Pharmacological Actions of Cordyceps sinensis – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4415478/

[52] 3 things you didn’t know about the ‘dancing mushroom’ – https://medium.com/@tdminc/the-dancing-mushroom-116f901bcfa

[53] Grifola frondosa – https://www.mushroomexpert.com/grifola_frondosa.html

[54] Maitake Mushroom – https://www.webmd.com/vitamins/ai/ingredientmono-560/maitake-mushroom

[55] Jian-Yong Wu et al. – Bioactive Ingredients and Medicinal Values of Grifola frondosa (Maitake) – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7824844/

[56] Mushrooms, Maitake, Raw – https://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/9874/2

[57] Derek M. Johnson et al. – Abstract 3515: Maitake D-Fraction, a natural mushroom extract, synergizes with Interleukin-2 for increased lytic activity of peripheral blood mononuclear cells against various human tumor cell histologies – https://cancerres.aacrjournals.org/content/72/8_Supplement/3515

[58] Catherine Ulbricht, PharmD et al. – Maitake Mushroom {Grifóla frondosa): Systematic Review by the Natural Standard Research Collaboration – https://www.researchgate.net/profile/Wendy-Weissner/publication/26248013_Maitake_mushroom_Grifola_frondosa_Systematic_review_by_the_natural_standard_research_collaboration/links/00b4953324ec239c18000000/Maitake-mushroom-Grifola-frondosa-Systematic-review-by-the-natural-standard-research-collaboration.pdf

[59] Eliana Noelia Alonso et al. – Genes Related to Suppression of Malignant Phenotype Induced by Maitake D-Fraction in Breast Cancer Cells – https://www.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/jmf.2012.0222

[60] K Kubo, H Aoki, H Nanba – Anti-diabetic activity present in the fruit body of Grifola frondosa (Maitake). I – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/7820117/

[61] Kubo, K.; Nanba, H. – Anti-diabetic mechanism of Maitake (Grifola frondosa) – https://agris.fao.org/agris-search/search.do?recordID=US1997065907

[62] Mark Mayell – Maitake Extracts and Their Therapeutic Potential - A Review – anaturalhealingcenter.com/documents/Thorne/articles/MaitakeExtract.pdf

[63] Mayumi Sato et al. – Effect of Dietary Maitake (Grifola frondosa) Mushrooms on Plasma Cholesterol and Hepatic Gene Expression in Cholesterol-Fed Mice – https://www.jstage.jst.go.jp/article/jos/62/12/62_1049/_article

[64] Maitake Mushroom – https://www.webmd.com/vitamins/ai/ingredientmono-560/maitake-mushroom

[65] TURKEY TAIL MUSHROOM: IDENTIFICATION AND USES – https://practicalselfreliance.com/turkey-tail-mushroom/

[66] International Journal of Medicinal Mushrooms – https://www.dl.begellhouse.com/journals/708ae68d64b17c52,3d8e7b4f6342518e,4675f12b644a5c81.html

[67] Aleksandar Knežević – Antigenotoxic Effect of Trametes spp. Extracts against DNA Damage on Human Peripheral White Blood Cells – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4517545/

[68] Artem Blagodatski et al. – Medicinal mushrooms as an attractive new source of natural compounds for future cancer therapy – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6044372/

[69] Carolyn J. Torkelson et al. – Phase 1 Clinical Trial of Trametes versicolor in Women with Breast Cancer – https://www.hindawi.com/journals/isrn/2012/251632/

[70] Linda Zhong et al. – Coriolus Versicolor and Ganoderma Lucidum Related Natural Products as an Adjunct Therapy for Cancers: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31333449/

[71] Francisco J. Pérez-Cano, Margarida Castell – Flavonoids, Inflammation and Immune System – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5084045/

[72] Kumar Pallav et al. – Effects of polysaccharopeptide from Trametes versicolor and amoxicillin on the gut microbiome of healthy volunteers: a randomized clinical trial – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25006989/

[73] Do turkey tail mushrooms benefit health? – https://www.medicalnewstoday.com/articles/turkey-tail-mushroom

[74] Oyster Mushroom Pleurotus ostreatus – https://www.ediblewildfood.com/oyster-mushroom.aspx

[75] Mushroom, oyster, raw – https://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/3050/2

[76] Iwona Golak-Siwulska et al. – Bioactive compounds and medicinal properties of Oyster mushrooms (Pleurotus sp.) – https://sciendo.com/pdf/10.2478/fhort-2018-0012

[77] Nuhu Alam et al. – Antioxidant Activities and Tyrosinase Inhibitory Effects of Different Extracts from Pleurotus ostreatus Fruiting Bodies – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3741522/

[78] IngaSchneider et al. – Lipid lowering effects of oyster mushroom (Pleurotus ostreatus) in humans – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1756464610000630

[79] K Khatun et al. – Oyster mushroom reduced blood glucose and cholesterol in diabetic subjects – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17344789/

[80] Aiko Tanaka et al. – Enhancement of the Th1-phenotype immune system by the intake of Oyster mushroom (Tamogitake) extract in a double-blind, placebo-controlled study – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5067930/

[81] Tremella fuciformis – https://www.mushroomexpert.com/tremella_fuciformis.html

[82] Dandan Yang et al. – Tremella polysaccharide: The molecular mechanisms of its drug action – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31030755/

[83] Yu-ji Wu et al. – Structure, bioactivities and applications of the polysaccharides from Tremella fuciformis mushroom: A review – https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S014181301834087X?via%3Dihub

[84] Yang et al. – Tremella polysaccharide: The molecular mechanisms of its drug action – https://sci-hub.se/https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1877117319300365

[85] Jangho Lee et al. – Protective effect of Tremella fuciformis Berk extract on LPS-induced acute inflammation via inhibition of the NF-κB and MAPK pathways – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27334265/

[86] Yang Ruan et al. – Tremella fuciformis Polysaccharides Attenuate Oxidative Stress and Inflammation in Macrophages through miR-155 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5954968/

[87] Yaxiang Jin et al. – Studies on the purification of polysaccharides separated from Tremella fuciformis and their neuroprotective effect – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27035561/

[88] Lingrong Wen et al. – Effect of polysaccharides from Tremella fuciformis on UV-induced photoaging – https://www.infona.pl/resource/bwmeta1.element.elsevier-06a3f7eb-e64a-39ea-b907-cc7c912d51d9

[89] L.Donato-Capel et al. – Chapter 14 - Technological Means to Modulate Food Digestion and Physiological Response – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780124046108000141

[90] CANDIDATES FOR CULTIVATION: THE REISHI MUSHROOM – https://learn.freshcap.com/growing/candidates-for-cultivation-the-reishi-mushroom/

[91] Lentinula edodes: 14 Shiitake Mushroom Benefits – https://healing-mushrooms.net/lentinula-edodes

[92] Chaga – https://examine.com/supplements/chaga/

[93] Let's Compare Two Different Types of Cordyceps Mushrooms – https://www.mushroomrevival.com/blogs/blog/lets-compare-two-different-types-of-cordyceps-mushrooms