Jak nás ovlivňuje neustálé scrollování sociálních sítí?

Sociální sítě se staly velkou součástí našich každodenních životů. Možná i vy sami na nich trávíte několik hodin denně. Případně znáte někoho, komu prst roluje novinkami v online prostoru už i ze spánku. Digitální média jsou sice dobrým sluhou, ale nic by se nemělo přehánět. Pokud je člověk začne využívat na zabití každé volné chvíle a celé to postupně přerůstá i na dobu povinností, asi to není moc v pořádku.

Nemluvě o tom, že na sociálních sítích můžeme realitu vnímat zkresleným dojmem. Všude se na nás totiž hrne pouze pozlátko, se kterým pak porovnáváme svůj reálný život, což ne vždy končí právě ideálními myšlenkami. V dnešním článku se tedy podíváme detailněji na to, co s naší psychikou dokážou udělat sociální sítě a jaký vliv má na náš život jejich bezduché scrollování.

Popularita sociálních sítí

Popularita online platforem stále roste, o čemž svědčí i průzkum Global WebIndex z ledna 2022. Sociální sítě podle něj používá až 58,4 % světové populace, což představuje neuvěřitelných 4,62 miliardy lidí. Průměrně jsme na nich byli aktivní zhruba 2 hodiny a 27 minut každý den s tím, že toto číslo rok od roku roste. Průměrný člověk navíc sáhne po telefonu zhruba 52krát denně. [1] [15]

Zajímavosti o sociálních sítích

Z dalších zajímavostí, které ukazuje průzkum, vyplývá, že [2]:

• mezi tři nejpopulárnější sociální sítě v roce 2021 patří Whatsapp, Instagram a Facebook
• lidé na internetu strávili v roce 2021 téměř sedm hodin denně
• největším žroutem času uživatelů Android zařízení je YouTube, kde lidé v roce 2021 trávili průměrně 24 hodin měsíčně, za ním následuje Facebook (19,6 h/měsíc) a Whatsapp (18,6 h/měsíc)
• lidé tráví se smartphonem v ruce téměř 5 hodin denně

Tyto statistiky často neobsahovaly data z Číny a průzkum z pohledu popularity nezohledňoval Youtube. Videoportál byl podle webu Statista druhou nejpopulárnější sociální sítí v roce 2021. Naopak nejstahovanějším byl TikTok, který se i nadále těší rostoucí popularitě. I tyto statistiky svědčí o tom, že scrollování prstem po sociálních sítích se stalo běžnou součástí našich životů. [2] [16]

Odkud se scrollování vzalo?

Zamysleli jste se však někdy nad tím, kde se nekonečné scrollování známé i pod pojmem infinite scrolling či doomscrolling vzalo? Jedná se o techniku, která na displeji počítače, tabletu či smartphonu načítá stále více nového obsahu, zatímco uživatel posouvá prstem shora dolů. Využívá ji Facebook, Instagram, Twitter, ale také TikTok.

Toto scrollování může fungovat klidně jako vesmír, který zkoumáme stále hlouběji, ale jeho hranice ani jejich náznak jsme nikdy neobjevili. Za technikou nekonečného scrollování stojí vývojář Aza Raskin, který ji poprvé ukázal světu v roce 2006. Jeho cílem bylo zjednodušit uživatelský zážitek na obyčejný pohyb palce shora dolů, aniž by vás konzumace obsahu vyrušovala klikáním na další stránky. Raskin sice neskrýval ušlechtilý záměr, ale s odstupem času se pro mnohé ze scrollování stala závislost. I sám tvůrce technologie na svém Twitteru uvedl, že nekonečné scrollování může za promrhání 200 tisíc lidských životů denně. [3–⁠4]

Scrollování jako technika, která proniká do mozku

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak může kousek programátorského kódu ovlivňovat životy milionů lidí? Inu, může za to náš mozek, který miluje notifikace ze sociálních sítí a hledání kuriozit. Kdykoliv se totiž na našem displeji objeví oznámení o nové zprávě, nebo najdeme nějaký zajímavý příspěvek, náš mozek uvolní malé množství dopaminu. Ten je známý jako hormon štěstí či dobré nálady, protože ho mozek produkuje během činností, které v nás vyvolávají radost. Příkladem je konzumace chutného oběda, hraní videoher, trénink či návštěva kina.

Toto jsou činnosti, které vyhledáváme cíleně a mají svůj jasný začátek a konec. Stejně však přistupujeme také k sociálním sítím, kde během nekonečného scrollování náš mozek zkouší hledat štěstí, resp. chemickou reakci, která v něm uvolní dopamin. Když nepřichází nic, co by mozek uspokojilo, máme tendenci pokračovat. Ve výsledku se tak můžeme stát „závislými“ a stále saháme po svých telefonech. Čím déle nemáme telefon v ruce, tím více kortizolu se v našem těle uvolní. Výsledkem jeho zvýšené hladiny je stres a neklid, který chceme zahnat nějakou odměnou. V tomto případě je to právě telefon, který naopak pomůže docílit uspokojení díky dopaminu. A tak jsme v neustálém kruhu těchto dvou hormonů. [15]

Je to podobný princip, jako hraní automatů v případě, že člověk už zakusil sladký pocit vítězství, který v jeho těle uvolnil dopamin. Podobný pocit za léta hraní už zažilo mnoho gamblerů. Právě to je pohání opět k další hře. Když se jim nedaří ve druhém kole, doufají, že s každou další hrou se to změní. Až se z toho postupně stává honba za dopaminem, která přerůstá do závislosti. [5–⁠6]

1. Smyslové přetížení

Nekonečné scrollování s sebou přináší stejně nekonečný přísun informací a vizuálních podnětů. Jelikož rolujeme dál jak zběsilí, náš mozek nemá dostatek času, aby obrovský objem informací zpracoval. To pak vede ke smyslovému přetížení, následkem toho se můžete cítit vyčerpaní, vystresovaní či unavení. [7]

2. Negativní vliv na duševní i fyzické zdraví

Sociální sítě jsou studnicí informací. Často však nejen pozitivních, ale i negativních. Ty mohou být spouštěčem černých myšlenek, které následně dokážou negativně ovlivnit naše duševní zdraví. Konzumace negativních zpráv je spojována se strachem, stresem, úzkostí či smutkem. Na nekonečné scrollování negativních zpráv se podívala také studie z roku 2021. Zjistila, že když stojíte před volbou, zda zprávu zavřete nebo pokračujete dál, mozek aktivuje části, které vás povzbuzují k dalšímu učení. I když vám výsledné informace mohou způsobit špatný pocit, mozek zkrátka upřednostní vědomost před odložením telefonu.

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Sami se tak vystavujete zprávám, které ve vás mohou vzbudit zmiňované nepříjemné pocity. Sociální sítě navíc mnohokrát vytvářejí i iluzi dokonalých životů lidí kolem vás. Je to proto, že každý se na nich snaží působit šťastně, i když v mnoha případech je pravdou opak. To následně vede k neustálému porovnávání se s ostatními. Výsledkem může být velká nespokojenost se svým vlastním životem a lavina pochmurných myšlenek.

Problém však nemusí být vždy pouze v mentální rovině. Nekonečné scrollování sociálních sítí může mít vliv i na naše fyzické zdraví. Často se mu totiž oddáváme právě na úkor jiné fyzické aktivity. Nedostatek pravidelného pohybu má pak vliv na celkové zdraví. Může zvýšit riziko vzniku obezity, onemocnění srdce, vysokého krevního tlaku, diabetu 2. typu nebo vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Vysedávání s mobilem v ruce může vést také k bolestem zad, krku, ztuhlosti svalů a neprospívá ani našemu zraku. [8–⁠11]

3. Ztráta produktivity

Při nekonečném scrollování běží čas tak nějak rychleji. Vezmete do ruky telefon s cílem se na chvíli podívat, co je nového, když najednou uběhlo zhruba půl hodiny. K ní se během dne přidá ještě několik podobných momentů, které vás ve výsledku nenápadně obraly o 2 hodiny času. Právě ty pak mohou chybět ve vašem rozvrhu, kdy si nestíháte zacvičit, uklidit domácnost nebo se věnovat úplně jiným povinnostem.

Kvůli nekonečnému scrollování můžete velmi snadno zapomenout, co jste měli v plánu, ztratit přehled o čase a zanedbávat ostatní činnosti. To se dokonce nemusí týkat pouze běžných povinností, ale také spánku. Mnoho lidí totiž scrolluje Facebookem či Instagramem dlouho do noci a připravují se tak o hodiny důležité spánkové aktivity. Nedostatek spánku je pak spouštěčem dalších nepříjemností, o kterých se dozvíte v článku Co se stane s vaším tělem, když málo spíte? [7]

Tipy, jak zatočit s nekonečným scrollováním

Když na sociálních sítích trávíte denně dlouhé hodiny, zredukovat tento čas ze dne na den nebude jednoduché. Přesto se však můžete zkusit inspirovat několika tipy, které vám pomohou zatočit s nekonečným scrollováním.

1. Analyzujte své chování již od rána

Zkuste si všímat, kdy a kolik času trávíte s telefonem v ruce. Pak toto chování budete umět omezit. Na tom, že si chcete přečíst zprávy a zůstat v obraze, sice není nic špatného, ale pokud si nastavíte hranice, můžete postupně nekonečným scrollováním trávit méně času.

Pokud si například uvědomujete, že mobil je první věc, kterou berete ráno po probuzení do ruky, abyste se rychle připojili na Wi-Fi a zjistili, co je nového, můžete začít tímto zlozvykem. Před spaním si zkrátka položte mobil někam na druhou stranu ložnice, abyste na něj z postele nedosáhli. Místo toho, abyste si díky němu prodloužili čas v posteli, můžete vstát o cosi dříve a čas věnovat přípravě snídaně či ranní kávy. Pokud se vám však v hlavě vynořila pomyslná STOPKA, protože svůj telefon využíváte jako budík, a proto ho musíte mít u sebe, i toto má řešení. V případě, že si ho dáte dál od těla, může vás dostat spíše z postele, když ho budete chtít ráno vypnout. Ale pokud vám toto řešení nevyhovuje, zkuste investovat do klasického budíku, který navíc může být příjemným novým doplňkem ve vaší ložnici. [12]

2. Nevěnujte se telefonu před spaním

Ten samý postup můžete aplikovat i před spaním, kdy opět mnoho z nás sahá po telefonu. Často to začíná nevinně s cílem 15 minut, které se postupně zvyšují – až zjistíte, že jdete spát minimálně o hodinu později. Technologie mohou ovlivnit nejen čas, ale také kvalitu spánku.

Modré světlo z displeje telefonu udržuje váš mozek v pohotovosti, protože narušuje přirozenou tvorbu melatoninu. Ve výsledku je tak škodlivé pro zdravý spánek. Zkuste se držet pravidla, že telefon do postele nepatří. Položte si ho dále od postele a nevěnujte mu čas alespoň hodinu před spaním. Místo toho si například přečtěte dobrou knihu. Výsledkem může být nejen delší, ale také kvalitnější spánek. [12] [14]

Pokud vás ohledně jeho kvality zajímá více informací, určitě si přečtěte článek Jak zlepšit spánek a jak ovlivňuje zdraví a růst svalové hmoty.

3. Stanovte si čas na kontrolu telefonu

Nesmyslné sahání po telefonu několikrát denně patrně patří ke zlozvyku nejednoho z nás. Pokud čtete tento článek, pravděpodobně nejste výjimkou. Abyste se zbavili tohoto požírače času, zkuste si vyčlenit konkrétní čas, který budete denně věnovat kontrole telefonu. Může jít například o pár minut z polední přestávky, nebo mobil vezměte do ruky, až když budete mít vyřízené neodkladné povinnosti.

Pokud to celé chcete posunout ještě dál, můžete zkusit využít různé aplikace ke kontrole vašeho digitálního života. Nastavíte si v nich čas, který jste ochotni věnovat sociálním sítím a po jeho naplnění vás aplikace upozorní. Dokonce jsou už i takové, které vám sociální sítě automaticky vypnou a zpřístupní až druhý den. Omezit čas na telefonu můžete i tak, že zredukujete množství sledovaných informací. Nemusíte sledovat desítky stránek, které vás zatěžují neustálým objemem novinek, ze kterých většina ani nestojí za vaši pozornost. Zkuste tento objem zmenšit na 2 – 3 kvalitní zdroje, které zkontrolujete dvakrát denně. Pomoci může i personalizace či úplné vypnutí notifikací, jejichž množství vás pak nebude vyrušovat a způsobovat nutkání na telefon. [13]

4. Věnujte čas tvůrčím aktivitám, rodině, přátelům či reálnému světu

Vyčleňte si nějakou hodinku během dne, kdy se místo nekonečného scrollování budete věnovat aktivitám, které pozitivně stimulují váš mozek. Dobrým příkladem je skládání puzzlů či lega, které mohou každým dnem blíže k cíli uvolnit ve vašem mozku dopamin. Rovněž může fungovat i malování, výroba náramků nebo jakákoliv aktivita, která vám umožní dosáhnout úrovně uspokojení. Čas před displejem můžete vyměnit i za život v reálném světě.

Zkuste se místo toho více věnovat rodině, přátelům či lidem kolem vás. Díky jejich přítomnosti se můžete skvěle odreagovat a získat i nové zážitky. Pokud na sociálních sítích rádi sledujete zprávy, zkuste je digitální podobu vyměnit za klasické noviny. Nelze jimi sice scrollovat, ale budou skvělým zpestřením snídaně či jiné volné chvíle. [14]

Tím může být také turistický výlet, který vás dokonale odreaguje a opět může přinést nezapomenutelné zážitky. Pokud vás v tomto směru zajímá více, přečtěte si náš článek Psychická pohoda, hubnutí a kvalitnější spánek. Jaké jsou další výhody turistiky?

Závěr

Nekonečné scrollování je velmi aktuálním druhem závislosti této generace. Pokud jím trávíte hodiny denně, zřejmě je čas se nad sebou zamyslet. Sami si totiž můžete způsobovat nepříjemné mentální problémy, které se následně projeví v reálném životě. I zde totiž platí, že všeho moc škodí.

V případě, že se již nacházíte v kolotoči nekonečného scrollování, určitě se nechte inspirovat našimi tipy, které vám z něj dokážou pomoci vystoupit. Dokonce i právě dnešek může být skvělým dnem na omezení sociálních sítí, které můžete vyměnit za různé jiné a mnohdy mnohem zábavnější aktivity.

Kolik času trávíte scrollováním na sociálních sítích vy?

Zdroje:

[1] Dave Chaffey - Global social media statistics research summary 2022 – https://www.smartinsights.com/social-media-marketing/social-media-strategy/new-global-social-media-research/

[2] Simon Kemp - DIGITAL 2022: GLOBAL OVERVIEW REPORT – https://datareportal.com/reports/digital-2022-global-overview-report

[3] Aza Raskin - Twitter – https://twitter.com/aza/status/1138268959982022656

[4] Josep Ferrer - The Infinite Scroll effect — How design can hack your brain – https://uxdesign.cc/the-infinite-scroll-effect-how-design-can-hack-your-brain-996a9b8129d9

[5] Nir Eyal - Infinite Scroll: The Web's Slot Machine – https://www.psychologytoday.com/us/blog/automatic-you/201208/infinite-scroll-the-webs-slot-machine

[6] Infinite Scroll: The Web’s Slot Machine – https://www.nirandfar.com/the-webs-slot-machine/

[7] Erin Rupp - The Infinite Scroll: Why It’s So Addictive and How to Break Free – https://freedom.to/blog/infinite-scroll/

[8] Nikita A Nekliudov, Oleg Blyuss, Ka Yan Cheung, Loukia Petrou, Jon Genuneit a kol. - Excessive Media Consumption About COVID-19 is Associated With Increased State Anxiety: Outcomes of a Large Online Survey in Russia – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32788143/

[9] Physical Inactivity – https://www.cdc.gov/chronicdisease/resources/publications/factsheets/physical-activity.htm

[10] JR Thrope - ​​Experts Explain What Happens To Your Brain When You Doomscroll – https://www.bustle.com/wellness/what-happens-to-your-brain-when-you-scroll-through-social-media-for-hours

[11] Ahmad Jezzini Ethan S. Bromberg-Martin, Lucas R. Trambaiolli, Suzanne N. Haber Ilya E. Monosov - A prefrontal network integrates preferences for advance information about uncertain rewards and punishments – https://www.cell.com/neuron/fulltext/S0896-6273(21)00353-6

[12] Everything You Need to Know About Doomscrolling and How to Avoid It – https://health.clevelandclinic.org/everything-you-need-to-know-about-doomscrolling-and-how-to-avoid-it/

[13] Kat Nicholls - 6 tips to stop doomscrolling – https://happiful.com/tips-to-stop-doomscrolling/

[14] Stephanie Barnes - 10 Habits That Will Help Stop Doomscrolling And Boost Mental Health – https://www.huffpost.com/entry/habits-stop-doomscrolling-improve-mental-health_l_5fa012aec5b60e7e37d0711a

[15] AsapSCIENCE – https://www.youtube.com/watch?v=aNvvOQMx0jY&t=25s

[16] Most popular social networks worldwide as of January 2022, ranked by number of monthly active users – https://www.statista.com/statistics/272014/global-social-networks-ranked-by-number-of-users/

[17] Mayank Gupta, Aditya Sharma - Fear of missing out: A brief overview of origin, theoretical underpinnings and relationship with mental health – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8283615/

[18] Jon D. Elhai, Haibo Yang, Christian Montag4 - Fear of missing out (FOMO): overview, theoretical underpinnings, and literature review on relations with severity of negative affectivity and problematic technology use – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8023172/