Jak bojovat se ztrátou menstruace a dalšími příznaky ženské atletické triády?

Velká část západního světa se potýká s nadměrným energetickým příjmem a neaktivitou, které vedou k obezitě a s ní spojenými zdravotními riziky. Na druhé straně spektra se nachází menší, ale zato rovněž důležitá skupina lidí, které fyzická aktivita sice nechybí, ale zato nemá adekvátní energetický příjem. Často za tím stojí snaha o co nejlepší sportovní výkon, neustálý tlak okolí na zlepšení, ale také nějaká představa o vzhledu, který by odpovídal danému sportu. Právě honba za dokonalým vzhledem je jednou z nejčastějších příčin nadměrného cvičení a malého příjmu kalorií u žen, které se mylně domnívají, že takto dosáhnou “perfektního těla”. 

V dnešním článku se budeme věnovat zejména ženám. Jak sami víte, otázka vhodného vzhledu není jen věcí určitých sportovních disciplín, ale tzv. ideál ženské krásy se mění v průběhu let. A spolu s tím se mění nároky na vzhled žen.

Z filmů z doby viktoriánské Anglie vaší pozornosti určitě neunikly stahovací korzety tvarující postavu žen do přesýpacích hodin. Nemožnost se pořádně nadechnout nejspíš přispěla ke změně ideálu, kdy byla trendy chlapecká postava a plochý hrudník. Tato volnost ale ženám dlouho nevydržela, protože pak zasedla na trůn božská Marylin Monroe a tvar přesýpacích hodin byl zpět. V 60 letech minulého století ženským ideálům vládla Twiggy, která byla velmi štíhlá s téměř prepubertální postavou a ta byla vystřídána supermodelkami, které byly vysoké, štíhlé, ale stále ženské. V 90 letech byla zase „IN“ přílišná hubenost, a to nás vede do aktuálních časů, kdy to ženy mají obzvlášť těžké. Chce se po nich, aby měly plné tvary jako Kim Kardashian, ale zároveň útlý pas a ploché břicho.

To nás vrací k našim profesionálním i hobby sportovkyním, po kterých se také chce, aby nějak vypadaly. Tlačí na ně trenéři, společnost, sociální sítě a ony na to reagují nadměrnou sportovní aktivitou a nevyváženým jídelníčkem, z čehož nezřídka kdy plynou zdravotní rizika pod hlavičkou ženské atletické triády, o které bude dnešní článek. 

Ženská atletická triáda v sobě skrývá 3 důležité znaky

Spojení ženská atletická triáda v sobě ukrývá 3 příznaky, které jsou bližší zejména ženám. Patří sem snížená energetická dostupnost, potíže s menstruací a řídnutí kostí. V poslední době, kdy je tento „fenomén“ více zkoumán, se ale tíhne spíše k označení syndromu relativního energetického nedostatku neboli RED-S. [1]

Označení RED-S je relevantnější, jelikož většina potíží plynoucí z tohoto syndromu zastřešuje hlavní jmenovatel, a to nepoměr mezi energetickým příjmem a výdejem a z toho plynoucí nízká energetická dostupnost. A taky je už známo, že potíže s energetickým příjmem nejsou jen výsadou žen, ale také můžu. [1]

1. Nízká energetická dostupnost neboli nízký či neadekvátní energetický příjem

Sportovci jsou unikátní svými vysokými nutričními potřebami, které představují podporu pro jejich sportovní výkonnost, prevenci zranění a hlavně pro celkové zdraví a prospívání. Z toho důvodu je důležité, aby byl jejich jídelníček odpovídající tréninkovému zatížení, ale také běžnému životu. Zejména pro ženy, které ze všech stran slyší, kolik by měly vážit, jak by měly vypadat a zároveň být ve svém sportu na špičce, to může být pěkný oříšek. A právě se zjištěním (ne)dostatečného příjmu energie nám pomůže energetická dostupnost. 

Energetickou dostupnost (ED) zjistíme odečtením energetického výdeje (EV) při sportu od celkového energetického příjmu (EP) a výsledek vydělíme množstvím FFM (beztukové hmoty – hmotnost po odečtení kg tělesného tuku) daného jedince. Je to energie, která vám zůstane, když odečtete tu, co jste vynaložili na trénink, a slouží pro udržení normálních tělesných funkcí organismu a pro běžné denní aktivity mimo sport.

Hodnoty energetické dostupnosti se rozdělují následovně: 

• Riziková hodnota je nižší než 30 kcal/kg/FFM
• Hodnota krátkodobě tolerována pro potřebu hubnutí 30–45 kcal/kg/FFM
• Optimální hodnota 45 kcal/kg/FFM 
• Pro zdravé nabírání je hodnota vyšší než 45 kcal/kg/FFM

U mužů je optimální hodnota nižší, a to 40 kcal/kg/FFM, a to hlavně z toho důvodu, že u nich syndrom nízké energetické dostupnosti nevzniká tak často. Jak se energetická dostupnost stanoví, si nejlépe ukážeme na praktickém příkladu. [2-3]

Jak vypočítat energetickou dostupnost?

Příklad č. 1

Žena, vytrvalostní běžkyně vážící 50 kg s 12 % tuku (= 44 kg beztukové hmoty- FFM), při tréninku (běh, 90 minut) spálí 1000 kcal a její energetický příjem je 2300 kcal/d.

ED = EP – EV = 2300 – 1000 = 1300 kcal

ED/FFM: 1300/44 = 29,5 kcal/kg/FFM – riziková hodnota energetické dostupnosti a z toho pramenící vyšší riziko vzniku zdravotních problémů.

Příklad č. 2

Žena, tanečnice vážící 60 kg s 15 % tuku (51 kg FFM), při tréninku (tanec střední intenzity, 90 minut) spálí 700 kcal a její energetický příjem je 3000 kcal/d.

ED = EP – EV = 3000 – 700 = 2300 kcal

ED/FFM = 2300/51 = 45 kcal/kg/FFM – optimální energetická dostupnost

Příklad č. 3

Žena milující fitness, váží 65 kg s 18 % tuku (53 kg FFM) 3 x týdně cvičí silově a 3x týdně běhá, při tréninku (60 minut) průměrně spálí 511 kcal a její energetický příjem je 2200 kcal.

ED = EP – EV = 2200 – 511 = 1689 kcal

ED/FFM = 1689/53 = 31,9 kcal/kg/FFM – hodnota, která by mohla být krátkodobě tolerována při hubnutí, ale není pro zdraví optimální

Když si tyto tři sportovkyně srovnáme, tak ta první, běžkyně s rizikovou hodnotou ED, se může časem setkat nebo už má přítomné příznaky atletické triády, a její zdraví je tak v ohrožení. Může jí tak časem potkat ztráta menstruace nebo osteoporóza. Aby svou hodnotu energetické dostupnosti optimalizovala, a tím podporovala své zdraví, měla by zvýšit energetický příjem alespoň na hodnotu 3000 kcal. 

Druhá žena (tanečnice) má nejspíš dostatek energie na běžný život, a pokud bude v aktuálním příjmu pokračovat, významně tak sníží riziko výskytu zdravotních potíží spojených s triádou a nízkým energetickým příjmem.

Fitnessce sice těsně nevyšla hodnota energetické dostupnosti v riziku, ale pro její zdraví není z dlouhodobého hlediska tento příjem ideální. Měl by být udržován jen krátkodobě pro potřebu dobře nastaveného hubnoucího plánu. Svůj energetický příjem pro optimální energetickou dostupnost by fitnesska měla zvýšit na 2900 kcal. 

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

2. Nepravidelná menstruace nebo její úplné vynechávání

Ztráta menstruace je jedním z nejčastějších příznaků syndromu nízké energetické dostupnosti a není to nic, co by se mohlo brát na lehkou váhu, protože v nejhorším případě může ohrozit budoucí plodnost ženy. Často k tomu dojde v případě, že po vyčerpání většiny přijatých kalorií na sport již nezbyde dostatek energie pro důležité tělesné funkce a hypotalamus (žláza, která řídí produkci hormonů) omezí nebo zastaví tvorbu pohlavních hormonů (zejména estrogen a progesteron), které mají za úkol regulovat menstruační cyklus. Organismus tak šetří energii, kde se dá, aby jí měl dostatek pro ty nejdůležitější funkce spojené s primárním cílem – přežitím.

Nestává se to u všech sportovkyň ohrožených nízkou ED, ale pokud se tento příznak objeví, znamená to pomyslný vykřičník, že tady není něco v pořádku. Ztráta menstruace může mít ale i jinou příčinu, a pokud se u dívky nebo ženy objeví, určitě by to měla konzultovat s lékařem. Studie, které se na ztrátu nebo nepravidelnou menstruaci u žen nebo dospívajících dívek zaměřily, ukázaly, že se tento problém častěji vyskytoval právě u sportovkyň. [4-5]

3. Snížená hustota kostí vedoucí k jejich řídnutí

Snížená tvorba pohlavních hormonů za sebou nemusí nechat spoušť jen ve formě nepravidelné či chybějící menstruace, ale může také negativně ovlivnit zdraví kostí. Na základě nízké produkce estrogenu, tak může dojít k řídnutí kostí (osteoporóze), které je předzvěstí častých zlomenin. Normální tvorba estrogenu je důležitá zejména u dospívajících dívek a mladých žen (cca do 30 let), protože v této době dochází v těle k nejaktivnější výstavbě kostní hmoty. V pozdějších letech se už hustota kostí hůře ovlivňuje v pozitivním slova smyslu. [6-7]

Proč atletická triáda vzniká a komu nejvíce hrozí?

Faktorů, které dovedou ženy nebo někdy i muže ke vzniku zdravotních potíží plynoucích z nízkého energetickému příjmu, je povícero a ten konkrétní „spouštěč“ může být u každého jedince jiný a těžko se zpětně zjišťuje. Nicméně hlavní faktory, které na ženy (sportovkyně) působí, najdeme v jejich okolí. 

Jsou to rodiče, trenéři, další členové sportovního týmu, kultura, ekonomické faktory, vzdělání, práce a celá společnost. Nezanedbatelnou roli mají také sociální sítě, které mohou velmi ovlivnit vnímání vlastního těla a často vedou k nesmyslnému porovnávání (snaha vypadat jako něčí vzor). Pak stačí malá poznámka nebo doporučení ze strany kohokoliv z vyjmenovaných a problém je na světě. 

Ženy poté dělají nevhodné úpravy, které se často promítnou ve:

•  ve stravovacích návycích – ordinují si přísné diety, 
• v tréninku – dávají si tréninky navíc, zvýší jejich intenzitu, 
• v psychickém zdraví – nízké sebevědomí, přehnaná touha po štíhlosti. 

Tento problém se netýká pouze žen, také muži, zejména z vytrvalostních sportů (cyklistika a další, které jsou charakteristické obrovským výdejem), jsou ohroženi syndromem RED-S a z toho mohou také vyplývat vážné zdravotní následky. U mužů se syndrom nízké energetické dostupnosti může projevit např. snížením hladiny testosteronu. Pokud vás zajímá, jak se nedostatek testosteronu projevuje, přečtěte si náš článek 10 příznaků nedostatku testosteronu – co způsobuje a jak ho řešit. 

Možná již sami tušíte, které konkrétní sportovní odvětví jsou v ohrožení. Jsou to všechny sportovní oblasti, kde se klade důraz na hmotnost a tělesné proporce jedince.

Patří sem sporty:

• které mají váhové kategorie a limity (např. bojové sporty),
• kde je nižší váha výhodou (např. jezdectví),
• které vyžadují nízkou hmotnost (vytrvalostní běh, cyklistika, běh na lyžích),
• při kterých se klade důraz na vzhled a estetiku (např. fitness, kulturistika, balet, gymnastika, tanec, krasobruslení),
• které využívají odhalující nebo přiléhavý sportovní oděv (např. plážový volejbal, plavání, atletika, cheerleading). 

Taky je důležité podotknout, že se ženská atletická triáda nemusí týkat jen profi závodnic, ale také těch amatérských, rekreačních sportovkyň, které mají často podobné cíle jako profesionálky. [8-10]

O tom, že to ženy a dívky nemají třeba v prostředí moderní gymnastky vůbec jednoduché a často trpí poruchami příjmu potravy, svědčí osobní zkušenost Moniky Míčkové, o kterou se podělila pro projekt Bez frází: “Tou dobou bylo v reprezentační skupině dvanáct holek. Každá si prošla krizí. Všechny jsme nárazově hladověly a pak se zase přejídaly, pár případů skončilo s anorexií a bulimií. I já si několikrát strčila hned po jídle prsty do krku, ale zvracet mi nikdy moc nešlo. Proto jsem si mnohem častěji dávala projímadla, abych měla pocit, že ze sebe dostanu všechno co nejrychleji ven.” [8-10]

Co se může stát s vaším tělem, když jíte málo a tvrdě sportujete?

I přesto, že se jedná o oblasti fyzického zdraví, spousta z těchto příznaků a následků nejde na první pohled vidět a je těžké rozeznat, co za nimi stojí. Mezi dopady nízké energetické dostupnosti (RED-S) na oblast fyzického zdraví nepočítáme jen 3 výše uvedené, ale je jich mnohem více. 

19 příkladu negativních dopadů triády sportovkyň na ženské tělo

• Hubnutí,
• chronická únava,
• zhoršený růst a vývoj organismu,
• osteoporóza neboli řídnutí kostí,
• potíže s pletí – např. akné,
• vypadávání vlasů,
• bolesti hlavy,
• anémie,
• trávicí potíže – plynatost, zácpa,
• zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění ve spojitosti s dlouhodobě nízkou hladinou estrogenu,
• metabolické změny – zpomalení látkové výměny,
• intolerance chladu,
• zvýšená kazivost zubů,
• oslabená imunita a z toho plynoucí častá onemocnění,
• nepravidelný nebo chybějící menstruační cyklus,
• častá zranění pohybového aparátu, zejména únavové zlomeniny,
• zhoršená regenerace a hojení zranění,
• nižší tělesné zásoby glykogenu – zásobního sacharidu. [11-14]

Jaký vliv má ženská atletická triáda na psychiku a chování?

Přílišná tělesná námaha z nadměrného cvičení, snížený příjem stravy nebo kombinace obojího, které vedou k nízké energetické dostupnosti, se mohou promítnout také na psychickém zdraví a chování sportovkyň. Mezi příznaky atletické triády a RED-S z oblasti mentálního zdraví patří:

12 příkladů negativních dopadů na ženské psychické zdraví a chování

• přílišná kritika vlastní tělesné hmotnosti a přehnaná nespokojenost s postavou,
• přehnaný zájem o stravu a kalorie,
• tendence k nadměrnému cvičení,
• sportovní výkon neodpovídá vyššímu tréninkovému nasazení,
• časté změny nálad,
• deprese,
• podrážděnost,
• horší soustředěnost,
• zhoršený úsudek,
• stravování se „potají“ nebo ukrývání nesnězeného jídla,
• navštěvování koupelny hned po jídle,
• nadužívání projímadel, diuretik a léků na hubnutí. [11-14]

Z jakého důvodu je atletická triáda tak nebezpečná a proč bychom o ní měli více mluvit?  

Všechny její příznaky a dopady mohou mít velmi vážné důsledky na zdraví, a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Většina z nich může být přímo nebo nepřímo ovlivněna jídelníčkem. Jídlo a s ním spojené stravovací návyky ovlivňují spoustu aspektů života (fyzické a mentální zdraví) a neposkytují pouze energii na trénink, ale také na běžné denní aktivity, dále podporují správný tělesný vývoj, regeneraci, normální fungování organismu a celkové zdraví. O správné výživě si taky můžete přečíst v článku Co je zdravá strava a jak se naučit jíst zdravě?

Výskyt ženské atletické triády je u sportovkyň bohužel celkem běžný a uvádí se, že 50–60 % sportujících žen přiznalo, že se setkaly s jedním nebo vícero příznaků triády (snížená energetická dostupnost, potíže s menstruací nebo řídnutí kostí). Vzhledem k možným zdravotním následkům je důležité o tomto problému informovat jak profesionální, tak rekreačně sportující veřejnost. Fakt, že se k oblasti RED-S a ženské atletické triády již vyjádřil také Mezinárodní olympijský výbor, také svědčí o významu této problematiky. [13-14]

Léčba atletické triády by měla být komplexní. Co vše je její součástí?

Při zvolení vhodné terapie atletické triády nebo RED-S je důležité vzít v potaz individualitu konkrétní sportovkyně nebo sportovce, jeho příznaky a zdravotní potíže, u žen přítomnost potíží s menstruací, aktuální sportovní výkon, cíle a další aspekty jeho života. Jedná se o širokou problematiku, která by měla být řešena z vícero pohledů, proto je důležitý multioborový přístup. Na léčbě RED-S by se měl podílet lékař, specialista na výživu – nejlépe se zaměřením na výživu ve sportu a někdy je nutná také účast psychologa. [17-19]

A čím rychleji léčba a řešení tohoto problému začne, tím se prognóza na zotavení lepší. Cílem terapie je dosáhnout optimální energetické dostupnosti pro sport a zdraví a zajistit možnost sportování a tréninku na bezpečné úrovni. [17-19]

1. V první řadě je vhodná konzultace s odborníkem na sportovní trénink a výživu

V rámci tréninku je také často nutné udělat úpravy, a to ve smyslu snížení celkového tréninkového objemu a intenzity zátěže. Trenér by měl upravit trénink dle aktuálních možností, potřeb a cílů svěřence nebo svěřenkyně. To vše je možné konzultovat s fyzioterapeutem. [17-19]

Pokud se chcete dočíst více o vhodném výběru vitamínů, přečtěte si náš článek Skutečně potřebujeme užívat multivitamíny? 

2. Je důležité se zaměřit na psychické zdraví

Jak bylo výše ukázáno na konkrétních příkladech RED-S se může projevit také na oblasti psychického zdraví a chování, a z toho důvodu by se terapie neobešla bez přispění psychologa nebo psychoterapeuta. Odborníci na mentální zdraví mohou pomoci s léčbou depresí, úzkostí, případně s poruchami příjmu potravy. [17-20]

Pokud se chcete dočíst více o stresu a jeho vlivu na naše zdraví, přečtěte si náš článek Proč je pro nás stres nebezpečný a jak ho snížit?

3. Potřebu medikace a celkový postup zhodnotí lékař

Lékař by měl svého pacienta/pacientku důkladně vyšetřit (vyšetření pohybového ústrojí, činnosti srdce, biochemické stanovení vitamínů a minerálních látek atd.), zaměřit se na aktuální potíže a jejich možnou léčbu pomocí léků nebo úprav ve stravě a tréninku. A dle potřeby by měl svého pacienta poslat ke specialistům (ortoped, sportovní lékař…). [17-20]

4. Léčbu by měla zastřešovat podporující rodina a okolí

Rodina, kamarádi, blízké okolí, ti všichni mohou svou měrou díky emocionální podpoře velmi přispět k terapii atletické triády nebo RED-S.

Co si z toho vzít?

Ženská atletická triáda, nebo v aktuálnějším pojetí syndrom RED-S, se vyskytuje v celé řadě sportovních odvětví, které se soustředí na vzhled, tělesnou hmotnost a estetiku. Vážné zdravotní potíže, které mohou na základě syndromu RED-S vzniknout, pramení z nízké energetické dostupnosti. Syndromu RED-S se dá předcházet, a to hlavně tím, že budou trenéři, lékaři a další členové týmu kolem sportovkyň a sportovců o jeho možných důsledcích a preventivních opatřeních se svými svěřenci mluvit a sami se budou v této oblasti vzdělávat. A když už tento problém vznikne, měl by se řešit co nejdříve, a to hlavně úpravou jídelníčku a tréninkového plánu. 

Máte nějakou osobní zkušenost s atletickou triádou a nízkým energetickým příjmem při vysokém sportovním nasazení? Nebojte se s námi podělit o vaše zkušenosti a ukázat, že tohle téma není tabu. Pokud se vám článek líbil, sdílejte ho, podpoříte tak šíření informací důležitého tématu ženské atletické triády. 

Zdroje:

[1] Mountjoy, M., Sundgot-Borgen, J., Burke, L., Carter, S., Constantini, N., Lebrun, C., Meyer, N., Sherman, R., Steffen, K., Budgett, R., & Ljungqvist, A. The IOC consensus statement: Beyond the Female Athlete Triad—Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S). – https://doi.org/10.1136/bjsports-2014-093502

[2] Holtzman, B., & Ackerman, K. E. Measurement, Determinants, and Implications of Energy Intake in Athletes. – https://doi.org/10.3390/nu11030665

[3] Melin, A. K., Heikura, I. A., Tenforde, A., & Mountjoy, M. Energy Availability in Athletics: Health, Performance, and Physique. – https://doi.org/10.1123/ijsnem.2018-0201

[4] Cockburn, Claremont, Fremantle. Relative Energy Deficiency in Sport RED-S. – https://www.perthsportsmedicine.com.au/relative-energy-deficiency-in-sport-perth-claremont-cockburn-wa.html

[5] Redman, L. M., & Loucks, A. B. Menstrual disorders in athletes. – https://doi.org/10.2165/00007256-200535090-00002

[6] Kumar, D. P. Female Athlete Triad: Causes, Symptoms, And Treatments. – https://www.medlife.com/blog/female-athlete-triad-causes-symptoms-and-treatments

[7] Baxter‐Jones, A. D., Faulkner, R. A., Forwood, M. R., Mirwald, R. L., & Bailey. Bone mineral accrual from 8 to 30 years of age: An estimation of peak bone mass. – https://doi.org/10.1002/jbmr.412

[8] Prajapati, S. Female Athlete Triad: Risk Increasing Factors and Prevention Procedures. – https://www.researchgate.net/publication/318081101_A_Study_Evaluating_the_Risk_of_Female_Athlete_Triad_among_Basketball_Players

[9] Bez cukru. Bez frází. – https://www.bezfrazi.cz/bez-cukru/

[10] Wasserfurth, P., Palmowski, J., Hahn, A., & Krüger. Reasons for and Consequences of Low Energy Availability in Female and Male Athletes: Social Environment, Adaptations, and Prevention. – https://doi.org/10.1186/s40798-020-00275-6

[11] Neuls, F., & Frömel, K. (b.r.). Pohybová aktivita a sportovní preference adolescentek.

[12] National Collegiate Athletic Association. ENERGY AVAILABILITY. – https://www.sportsrd.org/wp-content/uploads/2018/11/Energy_Availability_Fact_Sheet_WEB.pdf

[13] CPE Monthly: The Female Athlete Triad, Relative Energy Deficiency in Sport—Today’s Dietitian Magazine. (b.r.). – https://www.todaysdietitian.com/newarchives/0217p46.shtml

[14] Mountjoy, M., Sundgot-Borgen, J., Burke, L., Carter, S., Constantini, N., Lebrun, C., Meyer, N., Sherman, R., Steffen, K., Budgett, R., & Ljungqvist, A. The IOC consensus statement: Beyond the Female Athlete Triad—Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S). – https://doi.org/10.1136/bjsports-2014-093502

[15] Hobart, J. A., & Smucker, D. R. The Female Athlete Triad. American Family Physician. – https://www.aafp.org/afp/2000/0601/p3357.html#:~:text=The%20female%20athlete%20triad%20is,devastating%20for%20the%20female%20athlete.

[16] FIFA Medical Platform. RED-S – prevention.

[17] Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S). – https://doi.org/10.1136/bjsports-2014-094559

[18] Health, R. M. RED-S Syndrome an easier entry into eating disorders treatment for athletes. – https://thebodyimagecenter.com/news-blogs/eating-disorder-treatment/red-s-syndrome-easier-entry-eating-disorders-treatment-athletes/

[19] Briggs, C., James, C., Kohlhardt, S., & Pandya. Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S)--a Narrative Review and Perspectives from the UK. – https://www.germanjournalsportsmedicine.com/archiv/archive-2020/issue-10/relative-energy-deficiency-in-sport-red-s-a-narrative-review-and-perspectives-from-the-uk/

[20] Robertson, S., & Mountjoy. A Review of Prevention, Diagnosis and Treatment of Relative Energy Deficiency in Sport (RED-S) in Artistic (Synchronized) Swimming. – https://doi.org/10.1123/ijsnem.2017-0329