Co dělat s nataženým nebo natrženým svalem a jak je od sebe rozeznat?

Po dlouhé době si jdete s kamarády zahrát basket a nechcete ztrácet čas rozcvičkou, protože je přece stejně zbytečná, a pustíte se hned do hry. Velká motivace a touha ukázat ostatním, kdo je na hřišti nejlepší, od začátku diktuje tempo hry. Najednou ukořistíte míč, driblujete, všem utíkáte a chystáte se k výskoku a zavěšení ve stylu Michaela Jordana, ale při výskoku cítíte ostrou bolest v lýtku. 

Místo odskočení o další dva body dosedáte na zem a chytáte se za bolavý sval. Přemýšlíte, jestli je to jen natažené, natržené, nebo dokonce přetržené. Jak v takové situaci postupovat? V článku se dozvíte, co při poranění svalu dělat, abyste se vrátili rychle do hry, jak poznat, jestli je ten sval jen natažený, nebo dokonce natržený a zda je vhodné použít na zranění studený obklad.

Jak vznikne poškození svalu?

S různými druhy poranění se profesionální i rekreační sportovci setkávají bohužel často. Možná jste už sami zažili nepříjemné natažení, nebo dokonce bolestivé natržení svalu. K takovému zranění může dojít ve zlomku sekundy a nemusí se to stát pouze při sportu. Vzniká totiž při excentrické kontrakci, kdy se sval nadměrně prodlouží. Tu používáme neustále v každodenním životě, třeba když něco pokládáme. Nebo si ji můžete představit u bicepsového zdvihu při pohybu dolů. Když je sval při kontrakci vystaven nadměrnému napětí nebo síle, může dojít k poškození jeho vláken. [1]

K tomu dojde na základě:

• Akutní zátěže – Rychlý nečekaný pohyb např. při sprintu, hraní basketbalu či fotbalu nebo dobíhání ujíždějícího autobusu.
• Dlouhodobé zátěže – Sval se dlouhodobě přetěžuje, např. prováděním stejného pohybu pořád dokola, typicky při hraní tenisu nebo golfu. [2]

Je ten sval natažený, nebo natržený? Jak to poznat?

Zranění svalů se rozděluje do tří skupin podle jejich závažnosti. Přesnou diagnostiku vám udělá lékař na základě kompletního vyšetření, ale podle některých příznaků můžete sami odhadnout, jak vážné poškození je. 

1. Mírné poškození – natažený sval

Cítíte náhlou bolest a napětí ve svalu? Zároveň nepozorujete žádný otok, ztrátu síly a pohyblivosti v končetině? Tak máte nejspíš jen natažený sval, při kterém dochází k lehkému poškození svalových vláken. Nejedná se o nic vážného, ale pokud byste ve sportovní aktivitě pokračovali, mohli byste si zranění výrazně zhoršit. [3–5]

Po vzniku natažení můžete ještě po dobu několika dní cítit ve svalu pocit tahu, tlaku a vyššího napětí. To by mělo bez léčby vymizet zhruba za 5–7 dní. To je samozřejmě velmi individuální a návrat k plnému sportovnímu zatížení záleží zejména na rozsahu poškození svalu, s čímž se může prodloužit doba léčby i na několik týdnů (typicky kolem 1–3 týdnů). Až po ustoupení příznaků je vhodné s opatrností zase začít sval namáhat. [3–5]

2. Středně těžké poškození – částečně natržený sval

Pozorujete v místě poranění modřiny, lehký otok a cítíte intenzivní bolest? Zkušenější sportovci, které trápí svalové zranění poměrně často, uvádějí, že při natržení svalu cítí ostré píchnutí v místě poranění, a podle toho celkem spolehlivě poznají, co se jim stalo. Mezi další příznaky natrženého svalu patří snížená svalová síla. [3–5]

Při ostrém píchnutí ve svalu nejspíš dojde k poruše několika svalových vláken a částečně natrženému svalu. V tom momentě není vhodné sval dál namáhat. Takové zranění se léčí zhruba 2–3 týdny, někdy i podstatně déle podle rozsahu poškození. Ve většině případů je po měsíci možné pomalu začít s postupným zatěžováním svalu. [3–5]

3. Těžké poškození – natržený, až přetržený sval 

V kritickém momentu jste možná slyšeli a cítili samotné prasknutí svalových vláken. Ve svalu cítíte prudkou bolest, ztuhlost a nemožnost pohybu? V místě poranění pozorujete výrazný otok a modřiny? Pokud si na poraněný sval sáhnete, cítíte neobvyklé nerovnosti a je podivně stažený. [3–5]

Je možné, že jej máte natržený, nebo dokonce přetržený v celém jeho rozsahu. V okamžiku vzniku zranění ihned přestaňte sval namáhat a co nejdříve vyhledejte lékařskou pomoc. Hojení trvá typicky 4–6 týdnů a rehabilitace 3–6 měsíců s tím, že bolest v místě svalu může přetrvávat i déle. Opět jsou uvedené časové rozsahy orientační, při kompletní ruptuře svalu si léčba může vyžádat více času. [3–5]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

První pomoc aneb co dělat v okamžiku poranění svalu

V případě jakéhokoliv zranění svalu ihned omezte aktivitu, při které jej namáháte. Zabráníte tak vzniku dalšího zranění nebo zhoršení toho, co už máte. U postupu v první pomoci záleží na závažnosti poranění.

Typicky se při akutním poranění pohybového ústrojí doporučuje:

• klid – poraněnou končetinu dál nezatěžovat,
• poraněný sval zavázat elastickým obinadlem,
• poraněnou končetinu zvednout do vyšší pozice (nad úroveň srdce) – např. lehnout na záda a nohu opřít o stěnu,
• v závislosti na vážnosti zranění se doporučuje postižené místo zaledovat. [6]

Pokud máte příznaky natržení svalu, jako jsou modřiny v místě poranění, otok a nepřirozené stáhnutí svalu, doporučujeme co nejdříve vyhledat lékaře. Ten vás komplexně vyšetří a navrhne vhodný postup léčby. V některých případech kompletních svalových ruptur (přetržení) je nutná okamžitá operace, která může zabránit trvalému poškození svalu. 

Mám končetinu ledovat, nebo neledovat?

Při vzniku sportovního úrazu je běžné místo zranění hned chladit ledem nebo čímkoliv, co se najde v mrazáku či lednici. Tento postup má většina lidí silně zakořeněný a nejspíš málokdo pochybuje o jeho vhodnosti. Po položení mražené zeleniny na postižené místo možná na chvíli ucítíte úlevu od bolesti. Ale není zaručené, že vám to pomůže urychlit regeneraci. [7–8]

V tomto směru se názory různí a podle některých odborníků na svalová zranění ve sportu může ledování negativně ovlivnit přirozené regenerační procesy organismu. Rozhodnutí, zda poraněný sval ledovat, nebo ne, záleží spíš na tom, jestli vám to prospívá a máte s tím dobrou zkušenost. Zejména v těžších případech, kdy je bolest opravdu intenzivní, vám ale ledování může pomoci překonat velmi nepříjemné pocity. [7–8]

Při chlazení sportovního zranění se běžně používá led, chladivé polštářky nebo studená voda. Podle některých výzkumů má přerušované chlazení pozitivní účinky zejména v prvních 48 hodinách po vzniku zranění. Dochází při něm ke stažení cév v místě poranění, zmenšení otoku, snížení bolesti a zánětu. Led by se neměl přikládat přímo na pokožku, ale zabalit třeba do ručníku. Aplikace chladu je vhodná pouze na místo, kde je kůže neporušená.  [9] 

Měl by se zánět v těle při zranění potlačit?

V minulosti se věřilo, že zánět, který vzniká při zranění, je nepřítel, proti kterému je nutné použít všechny dostupné zbraně (led, protizánětlivé léky). Nové poznatky ale ukazují, že bychom se zánětem mohli uzavřít příměří. Jeho přítomnost je sice na chvíli nepříjemná (otok, bolest), ale v konečném důsledku vám pomůže. Je důležitý pro nastartování hojících procesů. Samozřejmě v některých případech, kdy zánět v těle přetrvává déle, než by měl, a bolest je nesnesitelná, se mohou léky či chlazení využít. [10–11]

Po úrazu by se měla končetina co nejvíce šetřit. Nebo ne? 

V prvních dnech po úrazu se snažte poraněný sval moc nezatěžovat. Doba, kdy jej budete moci zase víc namáhat, se liší podle závažnosti poranění a doporučení vašeho lékaře. Podle aktuálních poznatků je ve většině případů možné začít s rehabilitací již 3. den po úrazu nebo operaci. Ale vždy záleží na míře poškození. 

Včasná a optimální zátěž po úrazu totiž může pomoci v celkové léčbě zranění a urychlí návrat normální funkce svalu. Konkrétní cvičení vám typicky doporučí lékař. Ideálně vyhledejte fyzioterapeuta, který vám pomůže s rehabilitačním plánem a návratem po zranění. [12]

Výhody včasného vhodně dávkovaného rozcvičování zraněného svalu:

• zvýšený průtok krve a lymfy, které podporují hojící procesy,
• vyvíjený tlak stimuluje regeneraci svalové tkáně,
• zachovává se přirozená schopnost koordinace pohybu,
• udržuje se rozsah pohybu v kloubech zraněné ruky nebo nohy,
• rychlejší zotavení a návrat k běžným aktivitám. [13]

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik zranění svalu?

Svůj podíl na vzniku úrazu může mít věk, fyzická kondice, svalová síla, různé dysbalance a taky historie úrazů. Sportovci, kteří už měli v minulosti zranění pohybového ústrojí, mají v budoucnu vyšší riziko, že se to u nich bude opakovat. To můžete například pozorovat u profesionálních sportovců, kteří se celou kariéru pořád dokola léčí s podobným typem zranění. [14–15]

Sval se dokáže sám zregenerovat, ale nově vzniklá tkáň není totožná s tou původní. Drobné trhliny se léči přibližně 1–2 týdny, ty rozsáhlejší potřebují na zacelení i několik měsíců. Při hojení svalu vzniká vazivová jizva, která má menší pružnost a stažlivost, a to se může v budoucnu projevit ve formě opakovaných zranění. Časté a neléčené trhliny svalových vláken se přeměňují na vazivo, které negativně ovlivňuje funkci svalu.  [16–18]

Ve kterých sportech dochází častěji k poranění svalů?

• Kontaktní týmové sporty, jako je fotbal, hokej nebo rugby. 
• Sporty, při kterých se často skáče, například basketbal nebo volejbal. 
• Gymnastika, tenis a golf – jsou náročné na kloubní mobilitu.
• Atletika – zejména rychlostní disciplíny a skoky.
• Běh, cyklistika, triatlon a další vytrvalostní sporty – riziko přetrénování a únavových zranění. [19]

Tyhle 4 scénáře nejčastěji vedou k poranění svalu. Jak tomu předejít?

Při sportovních aktivitách je důležitá prevence zranění. Tréninkový plán by měl každý přizpůsobit své fyzické kondici a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Když cítíte nadměrnou únavu a vyčerpání, raději zvolte odpočinek a trénink vynechte. Zejména v teplých letních dnech nezapomínejte na pitný režim, protože hydratace je důležitá pro správnou funkci celého organismu, včetně svalů. Také dbejte na dostatečný příjem energie a živin ze stravy pro podporu regenerace svalů a celkové výkonnosti. [20]

O tom, jak se naučit jíst zdravě a co vše by měl váš jídelníček obsahovat, se dočtete v našem článku Co je zdravá strava a jak se naučit jíst zdravě?

1. Před tréninkem vynecháváte protažení a zahřátí 

Na zahřátí není čas, a tak rovnou míříte na těžké váhy nebo běháte za míčem a usilujete o první gól. Nedostatečné zahřátí je častou příčinou vzniku zranění. Věnujte pár minut lehkému běhu, skákání přes švihadlo, běžecké abecedě a dostatečné kloubní mobilizaci. Prostě tělo rozhýbejte, a dejte mu tak vědět, že po něm budete v dalších minutách chtít intenzivnější výkon. [21]

Více si o smyslu zahřátí před tréninkem si můžete přečíst v našem článku Rozcvička, strečink, zahřívání a ochlazování – jsou opravdu důležité?

2. Máte malý rozsah pohybu v kloubech

Možná se moc neprotahujete a celkově je vaše flexibilita na bodu mrazu. Pak si ale můžete při jakémkoliv prudším pohybu, na který není vaše tělo zvyklé, přivodit bolestivé poranění svalu. Nemusíte věnovat každý den hodinu strečinku, stačí, když se budete snažit cvičit v plném rozsahu pohybu. To znamená, že trénink v posilovně s činkami odcvičíte v krajních polohách, prostě tam, kam vás rozsah kloubů a protažení svalu pustí. 

U toho ale stále dbejte na technicky správné provedení cviku. Díky tomu zlepšíte svou flexibilitu a vaše tělo bude více připravené na nečekané pohyby. Ideální jsou vícekloubové cviky. Mezi ně patří například dřep, mrtvý tah, shyb, bench press nebo výpady. [22]

Pokud vás zajímá správná technika dřepu, více se o ni dozvíte přečtením našeho článku Dřepy – správná technika, benefity a variace.

3. Cvičíte s nadměrnou zátěží

Toužíte po obrovských svalech a síle na úrovni Hulka, a při každém tréninku tak moc neřešíte techniku a rovnou jdete zvedat maximálky? To se vám může vymstít. Hrozí vám tak totiž svalové zranění, kvůli kterému se nebudete moci vrátit k běžnému tréninku možná i několik týdnů. 

Zátěž raději zvyšujte postupně a myslete na to, že byste měli mít nad tou činkou, ne ona nad vámi. Dbejte na správnou techniku cviku, nechte si klidně poradit od zkušeného trenéra, který vám pomůže s technikou a dobře nastaveným plánem pro rozvoj síly. [23]

4. Jste dlouhodobě přetrénovaní

Pokud se chcete zlepšovat, nezapomínejte na dostatečnou regeneraci a odpočinek. Jen díky tomu budete zvládat zvyšující se zátěž, která je nutná pro zlepšování výkonu. Přetrénování může vést k řadě fyzických i psychických problémů. Také patří mezi časté příčiny sportovních úrazů. Pokud cítíte dlouhodobou únavu, máte výkyvy nálad a běžné tréninky či jiné aktivity jsou pro vás mnohem náročnější než dříve, nejspíš potřebujete zařadit zpátečku a pořádně si odpočinout. [24–25]

Pokud se již dlouhou dobu cítíte unavení a nevíte, čím to je, možná vám pomůže přečtení našeho článku, ve kterém najdete odpověď na nevysvětlitelnou únavu Proč jste pořád unavení? 7 nejčastějších příčin a jejich řešení.

Co si z toho vzít?

Při rychlém pohybu, výskoku nebo zvednutí něčeho těžkého může dojít k natažení nebo natržení svalu. V tom okamžiku je důležité zůstat v klidu a přestat cvičit nebo běžet. V případě částečného nebo úplného přetržení svalu se doporučuje vyhledat lékařskou pomoc. Při léčbě hraje významnou roli včasná rehabilitace, nejlépe pod dohledem fyzioterapeuta. Léčba může trvat několik měsíců a po návratu k běžnému sportování je zvýšené riziko opětovného zranění. 

Některé sporty, jako je fotbal nebo basketbal, jsou rizikovější pro vznik zranění než jiné. Na bezpečnost a prevenci úrazů by ale měli dbát všichni sportovci. Důležité je nevynechat zahřátí před tréninkem, vhodně dávkovat tréninkovou zátěž a také dostatečně odpočívat.

Měli jste už někdy natažený nebo natržený sval? Podělte se o zkušenosti s jeho léčbou v komentářích. Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte jej sdílet se svými přáteli, kteří jistě ocení tyto užitečné informace.

Zdroje:

[1] Robi, K., Jakob, N., Matevz, K., & Matjaz, V. The Physiology of Sports Injuries and Repair Processes.– https://doi.org/10.5772/54234

[2] Physiopedia. Muscle Injuries. – https://www.physio-pedia.com/Muscle_Injuries

[3] Bupa UK. Muscle Strain: Symptoms, Causes and Treatment.

[4] Fernandes, T. L., Pedrinelli, A., & Hernandez, A. J. MUSCLE INJURY .– https://doi.org/10.1016/S2255-4971(15)30190-7

[5] Järvinen, T. A., Järvinen, M., & Kalimo, H. Regeneration of injured skeletal muscle after the injury. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3940509/

[6] Muscle Strain: What You Need to Know About Pulled Muscles. – https://www.hss.edu/conditions_muscle-strain.asp

[7] Bodylogics. Should we ice injuries or is it past its sell by date? – https://www.bodylogics.co.uk/should-we-ice-injuries-or-is-it-past-its-sell-by-date/

[8] Academy, U. S. S. The R.I.C.E Protocol is a MYTH: A Review and Recommendations. The Sport Journal. – https://thesportjournal.org/article/the-r-i-c-e-protocol-is-a-myth-a-review-and-recommendations/

[9] The IOC Manual of Sports Injuries: An Illustrated Guide to the Management of Injuries in Physical Activity– https://www.wiley.com/en-as/The+IOC+Manual+of+Sports+Injuries%3A+An+Illustrated+Guide+to+the+Management+of+Injuries+in+Physical+Activity-p-9781118467978

[10] Dubois, B., & Esculier, J.-F. Soft-tissue injuries simply need PEACE and LOVE. – https://doi.org/10.1136/bjsports-2019-101253

[11] ScienceDaily. Icing muscle injuries may delay recovery.– https://www.sciencedaily.com/releases/2021/05/210518114214.htm

[12] Schils, S., Turner, T., & Acvs, D. Review of Early Mobilization of Muscle, Tendon, and Ligament After Injury in Equine Rehabilitation. – https://www.researchgate.net/publication/277329816_Review_of_Early_Mobilization_of_Muscle_Tendon_and_Ligament_After_Injury_in_Equine_Rehabilitation

[13] Järvinen, T., Kääriäinen, M., Järvinen, M., & Kalimo, H. . Muscle strain injuries. – https://doi.org/10.1097/00002281-200003000-00010

[14] Green, B., Bourne, M. N., Dyk, N. van, & Pizzari, T. . Recalibrating the risk of hamstring strain injury (HSI): A 2020 systematic review and meta-analysis of risk factors for index and recurrent hamstring strain injury in sport. – https://doi.org/10.1136/bjsports-2019-100983

[15] Orchard, J. W., Jomaa, M. C., Orchard, J. J., Rae, K., Hoffman, D. T., Reddin, T., & Driscoll, T. Fifteen-week window for recurrent muscle strains in football: A prospective cohort of 3600 muscle strains over 23 years in professional Australian rules football. – https://doi.org/10.1136/bjsports-2019-100755

[16] Gardner, T., Kenter, K., & Li, Y. . Fibrosis following Acute Skeletal Muscle Injury: Mitigation and Reversal Potential in the Clinic. – https://doi.org/10.1155/2020/7059057

[17] Natažení, natržení, přetržení svalu. – https://www.fyzioklinika.cz/CLANKY-O-ZDRAVI/NATAZENI-NATRZENI-PRETRZENI-SVALU

[18] Dessem, D., & Lovering, R. M. Repeated Muscle Injury as a Presumptive Trigger for Chronic Masticatory Muscle Pain. – https://doi.org/10.1155/2011/647967

[19] Sprains and Strains: Difference, Symptoms, Treatment, Causes, First Aid, Prevention. EMedicineHealth. – https://www.emedicinehealth.com/sprains_and_strains/article_em.htm

[20] University of Rochester Medical Center.Preventing Sports Injuries.– https://www.urmc.rochester.edu/encyclopedia/content.aspx?contenttypeid=85&contentid=P00935

[21] Southeast Orthopedic Specialists.Do Warm-ups Prevent Sports Injuries? https://se-ortho.com/warm-ups-prevent-sports-injuries/

[22] Afonso, J., Ramirez-Campillo, R., Moscão, J., Rocha, T., Zacca, R., Martins, A., Milheiro, A. A., Ferreira, J., Sarmento, H., & Clemente, F. M. Strength Training versus Stretching for Improving Range of Motion: A Systematic Review and Meta-Analysis.– https://doi.org/10.3390/healthcare9040427

[23] Coach.Why Lifting Heavier Weights Isn’t Always Better. – https://www.coachmag.co.uk/go/7551

[24] Overtraining Syndrome. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3435910/

[25] All About Overtraining. – https://www.trainingpeaks.com/blog/all-about-overtraining/