Table of Contents
Aminokyseliny jsou zejména stavební kameny bílkovin, ale kromě toho mají i samy o sobě řadu různých funkcí v organismu. Dokonce by bez nich neproběhly správně ani ty nejzákladnější děje, jako je trávení nebo imunitní ochrana. Příkladem je glutamin, který mimo jiné slouží i jako zdroj energie pro některé buňky střevní sliznice a imunitního systému. Společně s BCAA nebo argininem jde o oblíbené doplňky i mezi sportovci. V dnešním článku se dočtete vše důležité, co jste chtěli o aminokyselinách vědět, a to včetně jejich vlivu na sportovní výkon.
Co jsou aminokyseliny?
Aminokyseliny (AMK) jsou základní bloky, ze kterých se tvoří peptidy a z nich pak bílkoviny neboli proteiny. Těch z aminokyselin vzniká dokonce tisíce různých druhů. Propojování jednotlivých aminokyselin si můžeme jednoduše představit jako takovou stavebnici lego.
Každá lego kostička může mít jiný tvar, barvu i velikost. Když z nich chcete postavit třeba vesmírnou loď, musíte umístit určitou kostičku na správné místo. S trochou fantazie můžete ze stejných kostiček poskládat dům nebo třeba auto. Záleží totiž na jejich konkrétním umístění. To stejné platí pro aminokyseliny. Podle toho, v jakém pořadí a jak se mezi sebou propojí, vznikne konkrétní typ bílkoviny.
Pokud chemie patřila mezi vaše oblíbené předměty, nejspíš vás také zajímá, jaký mají aminokyseliny vzorec. Molekula každé AMK obsahuje karboxylovou skupinu (COO) a aminovou skupinu (NH2). Od ní je pak odvozeno pojmenování aminokyselina. [1]
Dělení aminokyselin a jejich funkce v těle
Celkově existuje 20 druhů aminokyselin, které organismus potřebuje pro tvorbu a opravu tělesných tkání, vstřebávání živin a další pro zdraví nezbytné děje. Některé musíme přijímat stravou, jiné si dokážeme sami vyrobit a pak existují také aminokyseliny, které potřebujeme doplňovat jen v určitých životních etapách. Podle toho se rozdělují na esenciální, neesenciální a podmíněně esenciální (semiesenciální). [2]
Jaký je rozdíl mezi L a D formou aminokyselin?
V přírodě se aminokyseliny běžně nacházejí v L nebo D formě. Příkladem je L-Leucin, který je zrcadlovým obrazem D-Leucinu. Mají opačně umístěnou amino skupinu, což ovlivňuje jejich využití v organismu. Pro naše tělo je použitelná pouze L-forma aminokyselin, ze které se tvoří bílkoviny a další potřebné látky. [38]
1. Esenciální aminokyseliny (EAK)
Bez těchto aminokyselin by se naše tělo prakticky neobešlo. Nedokáže si je totiž samo vyrobit, a jsme tak závislí na jejich příjmu ze stravy a doplňků. Esenciálních AMK (Esssential Amino Acids – EAA) existuje celkem 8 a organismus je využívá na regeneraci i tvorbu svalové hmoty, syntézu hormonů, neurotransmiterů a zároveň z nich vznikají i některé neesenciální aminokyseliny.
Někdy se k nim přidává také histidin, který je ale považován za esenciální aminokyselinu jen v dětství. V dospělosti si ho naše tělo už dokáže vyrobit, takže jde tedy o semiesenciální AMK.
V sekci o esenciálních aminokyselinách se dočtete o těchto AMK:
1. Leucin
Leucin je první z trojice aminokyselin s rozvětveným řetězcem, které nejspíš znáte pod zkratkou BCAA (Branched Chain Amino Acids). Ty tvoří zhruba 35% podíl všech esenciálních aminokyselin v našem těle. Nejčastěji se spojují s ochranou svalové hmoty během cvičení. A právě leucin má na tom největší zásluhu. Podle studií totiž dokáže aktivovat signalizační dráhu mTOR (Mammalian Target of Rapamycin), která je na prvopočátku procesů souvisejících s buněčným růstem (růst svalů a anabolické děje) a novotvorby svalových bílkovin MPS (Muscle Protein Synthesis). [3, 39]
Pokud se chcete dozvědět více o dalších zajímavých účincích leucinu, najdete je v článku Leucin a jeho efektivní využití pro růst svalů a regeneraci.
2. Valin
Valin je druhým zástupcem BCAA, který se také účastní těch nejzákladnějších dějů v organismu. Patří mezi ně tvorba energie, ochrana svalové hmoty před rozkladem (katabolismem) při energetickém nedostatku a také růst svalů. Podle studií však dokáže také podporovat funkci dendritických buněk, které jsou důležitým článkem imunity. [4, 40]
3. Isoleucin
Isoleucin je třetím členem rodiny BCAA a stejně jako jeho příbuzní souvisí s ochranou a růstem svalové hmoty a energetickým metabolismem. Má anti-katabolické účinky, a dokáže tak přispět k ochraně svalů před jejich rozkladem (spálením na energii). Možná za tím stojí i jeho schopnost zvýšit využívání glukózy jako zdroje energie při cvičení. [41]
Ve výzkumech se mimo to ukázalo, že se podílí i na správné funkci imunity. A to například prostřednictvím aktivace ochranných peptidů (β-defensinů – β-defensins). Ty dokážou chránit naše tělo před útoky virů a jiných patogenů. [5]
4. Methionin
Methionin je jednou z aminokyselin obsahujících síru. V těle neslouží jen k výrobě proteinů, ale tvoří se z něj i neesenciální aminokyselina cystein. Společně s glycinem a argininem z něj pak vzniká také kreatin a další zajímavostí je fakt, že je rovněž potřebný pro tvorbu karnitinu. Také zasahuje do metabolismu tuků, funkce imunitního systému a dokáže v těle spustit tvorbu hlavního antioxidantu glutathionu. Díky tomu souvisí i s ochranou těla před oxidačním stresem. [6]
5. Threonin
Threonin je zase nejčastěji spojen s tvorbou tělesných tkání. Je jednou ze základních složek zubní skloviny, proteinu elastinu a také má vliv na zachování integrity střevní sliznice, čímž podporuje zažívání a nepřímo také imunitu. Kromě toho je nezbytný i pro syntézu dalších aminokyselin v podobě glycinu a serinu. [7]
6. Fenylalanin
Z této AMK se v těle rovněž tvoří řada důležitých látek, jako je například neurotransmiter dopamin nebo noradrenalin. Stejně tak je potřebný pro vznik aminokyseliny tyrosin. V případě fenylalaninu je třeba si dávat pozor i na jednu velmi důležitou věc. Existuje totiž dědičné onemocnění zvané fenylketonurie (PKU), při kterém dochází k hromadění fenylalaninu v těle, což se u dětí projevuje opožděným vývojem. Tento stav se pak řeší zejména dietou s nízkým obsahem fenylalaninu. [8]
7. Tryptofan
Tryptofan je další AMK, která se v těle využívá na syntézu neurotransmiterů. V tomto případě se jedná o serotonin, který reguluje chuť k jídlu nebo náladu. Stojí však také na prvopočátku výroby hormonu melatoninu, který zase ovlivňuje spánek. Proto se v klinické praxi ve formě suplementů běžně používá při řešení problémů se spánkem nebo psychikou. [9]
8. Lysin
Stejně jako methionin je i lysin potřebný pro tvorbu karnitinu, který slouží jako přenašeč mastných kyselin (tuků) do buněčných elektráren (mitochondrií), kde dochází k jejich spálení na energii. Lysin zároveň hraje roli při vstřebávání vápníku, který je klíčový pro zdravé kosti. Podle výzkumů dokonce souvisí i s produkcí růstového hormonu, který má vliv na budování svalové hmoty. Nejspíš i proto jej v doplňcích často najdeme v kombinaci s BCAA. Zajímavostí je, že v řadě studií pomohl lidem s opakujícím se výskytem oparů (herpex simplex) snížit příznaky a frekvenci tohoto kožního problému. [10, 37]
2. Neesenciální aminokyseliny
Jak název napovídá, pro naše tělo už nejsou nepostradatelné. Dokáže si je totiž samo vyrobit z esenciálních, případně semiesencálních aminokyselin nebo glukózy. To ale neubírá na jejich důležitosti. Podílí se totiž na stavbě tělesných tkání a zapojují se i do těch nejzásadnějších tělesných funkcí, jako je například metabolismus vitamínů nebo trávení. [11]
V sekci o neesenciálních aminokyselinách se dočtete o těchto AMK:
1. Alanin
Alanin patří mezi nejvíce zastoupené aminokyseliny v kosterní svalovině, kde funguje i jako rezervní energetický zdroj. Dále se účastní metabolismu vitamínu B6 a glukózy. Pomáhá tak udržovat hladinu krevního cukru (glukózy) na normální úrovni. V neposlední řadě se podílí na tvorbě bílých krvinek, které jsou důležité pro imunitní funkce. [12]
Vedle alaninu existuje také aminokyselina beta-alanin, která je oblíbeným doplňkem mezi sportovci. Na rozdíl od alaninu se z něj v těle netvoří bílkoviny, ale společně s histidinem slouží k syntéze karnosinu. Ten pomáhá snižovat překyselení svalů během intenzivní zátěže tím, že na sebe váže vodíkové ionty pocházející z kyseliny mléčné (laktátu), což ve výsledku může vést i ke zlepšení výkonu.
O účincích beta-alaninu a jeho užívání se více dozvíte v článku Beta-alanin a jeho využití ve sportu.
Mohly by vás zajímat tyto produkty:
2. Kyselina asparagová
Kyselina asparagová je součástí důležitých procesů v organismu, jako je syntéza hormonů nebo funkce nervového systému. V ionizované podobě aspartátu patří dokonce mezi excitační neurotransmitery, které mají stimulační účinky na nervovou soustavu. [13–14]
V doplňcích stravy se s ní můžete setkat ve formě kyseliny D-asparagové (DAA). Ta se spojuje zejména s vlivem na hladinu testosteronu a mužskou plodnost.
Další zajímavé informace o kyselině D-asparagové se dozvíte v článku Kyselina d-asparagová neboli DAA – vše, co musíte vědět.
3. Asparagin
Asparagin je aminokyselina, která vzniká z kyseliny asparagové. Má důležitou roli v tvorbě glykoproteinů (proteiny s navázanými sacharidy) a také na sebe váže přebytečný amoniak, který vzniká při rozkladu bílkovin. Pomáhá ho vylučovat z těla ven, a podílí se tak na přirozené detoxikaci organismu. [15]
4. Cystein
Cystein je výjimečný obsahem síry, díky čemuž se z něj může vytvořit aminokyselina taurin. Ten sice neslouží jako stavební složka bílkovin, ale zato má antioxidační účinky a může ovlivňovat také produkci energie či metabolismus vápníku. Cystein je navíc klíčovou součástí antioxidantu glutathionu. Díky tomu může přispět k ochraně buněk před oxidačním stresem. V doplňcích stravy má nejčastěji formu N-acetyl L-cysteinu (NAC). [16–17]
5. Kyselina glutamová
Kyselina glutamová se v těle nachází zejména v podobě glutamátu. Ten je nejdůležitějším excitačním neurotransmiterem (aktivuje nervovou soustavu). Kromě toho působí na specifické chuťové buňky na jazyku a vyvolává známou chuť umami. I proto se běžně přidává do potravin jako zvýrazňovač chuti. [18]
6. Prolin
Prolin je důležitý pro zachování buněčné integrity a funkce. Společně s glycinem a hydroxyprolinem patří mezi aminokyseliny, ze kterých se skládá kolagen. Má tak vliv na zachování dobrého stavu pokožky, kloubní chrupavky nebo šlach. Také se spojuje s podporou hojení ran. [19]
7. Serin
Serin je ve vysoké koncentraci v buněčné stěně, a podílí se tak na udržení buněčné celistvosti. Také je důležitý pro trávení, protože z něj vzniká enzym serin proteáza, který pomáhá rozkládat bílkoviny na jednodušší (lépe využitelné) částice, jako jsou dipeptidy, tripeptidy a jednotlivé aminokyseliny. [20]
8. Glutamin
Glutamin patří mezi nejvíce zastoupené AMK v lidském těle. Ve srovnání s jinými aminokyselinami obsahuje dvojnásobné množství dusíku, který je základem peptidových vazeb všech bílkovin našich tkání. Je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek a cytokinů, které jsou součástí obranných mechanismů (imunitní odpovědi) našeho těla na nepřátelské látky. Dokonce slouží i jako zdroj energie pro některé buňky imunitního systému a střevní sliznice. Tu navíc pomáhá udržovat celistvou a nepropustnou. I z toho důvodu se často jako výživový doplněk používá při syndromu zvýšené propustnosti střev (Leaky Gut Syndrome). [23]
Při náročných vytrvalostních aktivitách se může hladina glutaminu ve svalech snížit. Proto jej často užívají běžci, cyklisté a další sportovci, kteří trénují i několik hodin a chtějí si zajistit udržení optimálního množství této AMK v těle. [23]
O účincích glutaminu se dozvíte více v našem článku Glutamin je pro sportovce nezbytný.
9. Glycin
Z glycinu vznikají v organismu důležité sloučeniny, jako je glutathion nebo kreatin. Působí také jako neurotransmiter a je součástí kolagenu. Díky jeho vlastnostem se spojuje zejména se zdravím kloubů. Podle studií dokáže jeho suplementace pomoci zlepšit i spánek. Zvýšený příjem se někdy doporučuje při těhotenství. [24]
10. Tyrosin
Tyrosin si náš organismus dokáže vyrobit z fenylalaninu. Má vliv zejména na mozkové funkce, jelikož se z něj tvoří neurotransmitery v podobě dopaminu, adrenalinu a noradrenalinu, které nám pomáhají zvládnout stresové situace. V psychicky i fyzicky náročném období je však jejich potřeba větší, a tím se zvyšují také nároky na příjem tyrosinu. Kromě toho se z této AMK vyrábí také hormony štítné žlázy. [25]
3. Podmíněně (semi) esenciální aminokyseliny
Tyto AMK jsou v běžných podmínkách neesenciální. Mohou ale nastat situace, při kterých se z nich stanou esenciální a je potřeba jejich doplnění. Děje se to zejména v období růstu, v těhotenství, při větším stresu, během náročných sportovních aktivit nebo po úrazech. Tyto látky však mohou chybět i při dlouhodobém dodržování nízkoenergetických diet nebo při nedostatečné výživě (malnutrici).
V sekci o semiesenciálních aminokyselinách se dočtete o těchto AMK:
1. Arginin
Z argininu se v těle tvoří oxid dusnatý (NO), který je signalizační molekulou pro rozšíření cév (vazodilatace). Díky vazodilatačnímu účinku dokáže zvýšit prokrvení svalů, což se může projevit lepším zásobováním svalů kyslíkem a živinami. Prostřednictvím toho může ovlivňovat také krevní tlak nebo regeneraci svalové hmoty. Ve formě výživových doplňků si jej oblíbilli zejména sportovci před tréninkem. Vliv na rozšíření cév a lepší krevní průtok je však i důvodem, proč se arginin přidává také do doplňků na podporu erekce. Nemůžeme ale zapomenout ani na to, že stejně jako glycin a methionin je v organismu potřebný pro syntézu kreatinu. [21–22]
2. Histidin
Histidin je prekurzorem histaminu, který je v organismu klíčový pro aktivaci alergické reakce. Také z něj vzniká již zmíněný karnosin. Patří mezi podmíněně esenciální, jelikož si ho naše tělo nedokáže vyrobit v dětském věku. To stejné platí i pro lidi s urémií (uremickým syndromem) a přirozená tvorba histaminu v těle může rovněž klesat i s věkem. [26]
Každá z výše zmíněných 20 aminokyselin tak má svou specifickou funkci v těle. Zdaleka jsme nezmínili úplně všechny děje, do kterých se tyto látky zapojují. Jisté však je, že pro zachování zdraví potřebujeme bez výjimky všechny.
Mohou aminokyseliny podpořit sportovní výkon?
U některých aminokyselin jsme již zmínili jejich možný vliv na svalovou hmotu, energetický metabolismus nebo zásobování svalů kyslíkem. Nyní si vezmeme pod lupu BCAA, glutamin a arginin s tím, že se podíváme, co na ně říkají studie ve spojení se sportem.
1. BCAA mohou přispět k růstu svalů
- Leucin, isoleucin a valin mají schopnost zabránit úbytku (degradaci) svalové hmoty při náročném cvičení.
- Při vytrvalostních aktivitách mohou zase posloužit jako zdroj energie, což vede k šetření glykogenových zásob a prodloužení výkonu.
- Během výkonu mohou pomoci oddálit únavu a snížit pociťované úsilí.
- Po silovém tréninku mohou podpořit anabolické děje spojené s opravou a růstem svalových vláken.
- Největší vliv na svalovou proteosyntézu (MPS) neboli proces tvorby svalové hmoty má podle studií leucin.
- Pro regeneraci a růst svalů je však nejúčinnější po tréninku přijímat dostatek všech esenciálních aminokyselin, a to ideálně v podobě proteinu, který je možné obohatit o BCAA nebo samotný leucin pro zvýšení jeho potenciálu. [27]
Pokud je vaším cílem růst svalů, neměl by vám utéct článek 10 výživových a tréninkových rad pro maximální růst svalů.
2. Glutamin může podpořit využívání zásobního sacharidu glykogenu
- Glutamin je zdrojem energie pro některé buňky imunitního systému, který dostává při dlouhotrvajících aktivitách pořádně zabrat. Jeho příjem by tak mohl vést k zachování imunitních funkcí během náročného tréninku. Výsledky studií o vlivu glutaminu na imunitu sportovců jsou však zatím nejasné a na potvrzení tohoto účinku si ještě musíme počkat.
- Glutamin může podpořit také využívání svalového glykogenu jako zdroje energie, což vede k delšímu udržení výkonu a oddálení únavy. [28]
Pokud se věnujete vytrvalostním sportům a zajímá vás, které další suplementy by vám mohly pomoci s výkonem, přečtěte si náš článek 11 nejlepších doplňků pro běh, cyklistiku a další vytrvalostní sporty.
3. Arginin může pomoci odbourávat laktát ve svalech
- Suplementace argininem před tréninkem může vést k menšímu hromadění kyseliny mléčné (laktátu) ve svalech, což se může projevit lepšími výsledky i při intenzivním výkonu. Zároveň se podařilo zjistit, že přispívá i k efektivnější obnově kreatinu, a tím i energie v podobě ATP. [29]
- Arginin měl u sportovců pozitivní vliv také na úroveň VO2max, která je jedním z ukazatelů sportovní výkonnosti. [30]
Pokud vás zajímají další zajímavé účinky argininu, přečtěte si článek Arginin a jeho 8 ověřených účinků pro zdraví a sportovce.
Jak doplňovat aminokyseliny?
Aminokyseliny jsou běžnou součástí našich jídelníčků. Najdeme je zejména v potravinách s vyšším podílem bílkovin. Podle toho, zda obsahují všechny esenciální AMK v optimálním poměru, se určuje kvalita těchto zdrojů. Zvýšit příjem AMK můžeme i pomocí výživových doplňků.
1. Plnohodnotné zdroje aminokyselin
- Obsahují esenciální aminokyseliny v optimálním množství a poměru.
- Patří mezi ně zejména živočišné potraviny, jako je maso, ryby, vejce, mléčné výrobky nebo syrovátkový protein.
- Přibližují se k nim i některé z rostlinných zdrojů, jako je například sója (tofu, tempeh), cizrna nebo quinoa.
Další potravinové zdroje bílkovin najdete v článku Potraviny, se kterými snadno doplníte bílkoviny do svého jídelníčku.
2. Neplnohodnotné zdroje aminokyselin
- Nemají vyvážené množství esenciálních aminokyselin, což snižuje jejich kvalitu.
- Mezi neplnohodnotné zdroje patří čočka, hrách, rýže nebo ořechy a většina dalších rostlinných potravin.
I v rostlinných potravinách najdeme všechny EAA, ale často ne v dostatečném množství pro uspokojení všech potřeb našeho organismu. Tyto chybějící AMK se nazývají limitující aminokyseliny. Naštěstí každé skupině rostlinných potravin chybí jiné aminokyseliny, takže vhodnou kombinací rostlinných zdrojů se můžete tohoto nedostatku téměř zbavit. Například obiloviny mají nedostatek aminokyseliny lysinu, zatímco luštěninám chybí methionin. Jejich kombinací se více přiblížíme kvalitě živočišné bílkoviny.
Pokud vás zajímá, které rostlinné potraviny jsou bohaté na bílkoviny, přečtěte si článek Jaké zdroje rostlinných bílkovin jsou nejlepší a proč je zařadit do jídelníčku?
Limitní aminokyseliny v rostlinných potravinách
| Obiloviny | lysin | luštěniny |
| Luštěniny | methionin | obiloviny, ořechy, semínka |
| Ořechy a semínka | lysin | luštěniny |
Jak suplementovat aminokyseliny?
Zvýšit příjem aminokyselin můžete i pomocí koncentrovanějších výživových doplňků. Na výběr máte z jednosložkových nebo vícesložkových aminokyselin. Nejčastěji mají formu rozpustného prášku, tablet nebo kapslí.
1. Jednosložkové aminokyseliny
Pokud chcete zvýšit příjem jen některých AMK, můžete vyzkoušet jednosložkový suplement. Případně si z nich dle svých potřeb namíchejte komplexní produkt. Jaké je obvyklé dávkování těch nejpoužívanějších AMK?
- Arginin v množství 3–6 g před cvičením. Více než 10 g jednorázově může způsobit trávicí potíže, vyšší množství je tak lepší rozdělit do několika denních dávek. [31]
- Glutamin ve formě l-glutaminu v dávce 5 g denně. [32]
- Leucin v dávce 2–5 g samostatně, s jídlem chudým na tuto aminokyselinu nebo jako součást potréninkového nápoje ke zvýšení anabolického potenciálu. [33]
- Cystein ve formě N-acetyl L-cysteinu v rozmezí 600–1800 mg. [34]
- Kyselina asparagová v podobě kyseliny D-asparagové v denní dávce 2000–3000 mg. [35]
- Lysin se užívá v dávce do 2 g denně rozdělené do několika dávek společně s jídlem. Tohle množství se doporučuje lidem, kterým se často objevují opary (herpes simplex). [37]
2. Komplexní aminokyseliny
V komplexních produktech s AMK nejčastěji najdete BCAA nebo 8 EAA, které někdy doplňují také neesenciální aminokyseliny a další látky. Příkladem je produkt ProAMINO, který obsahuje 9 AMK, kofein a extrakty ze zeleného čaje i kávy. Pro AMINO Stim-free je zase bez stimulantů, zato má ve složení 6 vitamínů.
- BCAA se standardně užívají v dávce 20 g s tím, že je důležité hlídat, aby obsahovala větší poměr leucinu ve srovnání s isoleucinem a valinem, například 4:1:1 ve prospěch leucinu. [36]
- EAA mají obvyklou dávku 10–12 g.
Mají aminokyseliny vedlejší účinky?
Pokud budete doplňky s aminokyselinami užívat v rozumné míře a podle pokynů na obale, neměly by vám hrozit nežádoucí účinky. Ty se objevují jen ve výjimečných případech a u lidí, kteří mají zvýšenou citlivost nebo alergii na obsaženou složku. Při nadměrném příjmu se však mohou objevit bolesti břicha a trávicí potíže. Nezapomeňte tak na to, že se jedná pouze o výživový doplněk a základ vašeho příjmu AMK by měla tvořit pestrá strava bohatá na bílkoviny.
Co si z toho vzít?
Z dnešního článku jste se dozvěděli, že aminokyseliny nejsou jen materiálem pro budování svalové hmoty. V těle se z nich tvoří důležité enzymy, hormony nebo neurotransmitery, bez kterých by naše tělo jen stěží fungovalo správně. Podílí se na udržení zdravé pokožky, kloubů a celého pohybového aparátu. Uplatňují se také vždy, když je v těle potřeba něco opravit nebo zahojit. Proto je důležité zajistit dostatečný příjem, zejména pak těch esenciálních, ze stravy nebo doplňků.
Pokud se vám článek líbil a přinesl nové informace, sdílejte ho i se svými známými, kteří se určitě také rádi dozví všechny zajímavé účinky aminokyselin.
[1] Lopez, M. J., & Mohiuddin, S. S. Biochemistry, Essential Amino Acids. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK557845/
[2] Knapp, S. Amino Acids—Benefits, Structure & Function. – https://biologydictionary.net/amino-acids/
[3] Pedroso, J. A. B., Zampieri, T. T., & Jose Donato, J. Reviewing the Effects of l-Leucine Supplementation in the Regulation of Food Intake, Energy Balance, and Glucose Homeostasis. – https://doi.org/10.3390/nu7053914
[4] Study.Com. Valine Structure, Function & Degradation . – https://study.com/academy/lesson/valine-function-structure-degradation.html
[5] Gu, C., Mao, X., Chen, D., Yu, B., & Yang, Q. Isoleucine Plays an Important Role for Maintaining Immune Function. – https://doi.org/10.2174/1389203720666190305163135
[6] Martínez, Y., Li, X., Liu, G., Bin, P., Yan, W., Más, D., Valdivié, M., Hu, C.-A. A., Ren, W., & Yin, Y. The role of methionine on metabolism, oxidative stress, and diseases. – https://doi.org/10.1007/s00726-017-2494-2
[7] Study.Com. Threonine – https://study.com/learn/lesson/threonine-amino-acid-structure-benefits.html
[8] ScienceDirect Topics. Phenylalanine—An overview – https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/phenylalanine
[9] Kałużna-Czaplińska, J., Gątarek, P., Chirumbolo, S., Chartrand, M. S., & Bjørklund, G. How important is tryptophan in human health? – https://doi.org/10.1080/10408398.2017.1357534
[10] ResearchGate. Wheat Bread: Potential Approach to Fortify its Lysine Content. – (https://doi.org/10.2174/1573401315666190228125241
[11] ScienceDirect Topics. Nonessential Amino Acid—An overview. – https://www.sciencedirect.com/topics/neuroscience/nonessential-amino-acid
[12] PubChem. Alanine. – https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5950
[13] Study.Com. Aspartic Acid: Structure, Benefits & Uses. – https://study.com/academy/lesson/what-is-aspartic-acid-production-structure-benefits.html
[14] Dingledine, R., & McBain, C. J. Glutamate and Aspartate Are the Major Excitatory Transmitters in the Brain. Basic – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK28252/
[15] PubChem. Asparagine. – https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6267
[16] Examine. Taurine—Health benefits, dosage, safety, side-effects, and more. – https://examine.com/supplements/taurine/
[17] ScienceDirect Topics. Cysteine - An overview. – https://www.sciencedirect.com/topics/chemistry/cysteine
[18] Brosnan, J. T., & Brosnan, M. E. Glutamate: A truly functional amino acid. – https://doi.org/10.1007/s00726-012-1280-4
[19] Wu, G., Bazer, F. W., Burghardt, R. C., Johnson, G. A., Kim, S. W., Knabe, D. A., Li, P., Li, X., McKnight, J. R., Satterfield, M. C., & Spencer, T. E. Proline and hydroxyproline metabolism: Implications for animal and human nutrition. – https://doi.org/10.1007/s00726-010-0715-z
[20] PubChem. Serine. – https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5951
[21] J, A. Arginine: Clinical potential of a semi-essential amino acid. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12495375/
[22] Thomas Solomon, P. Arginine Research Analysis. – https://examine.com/supplements/arginine/
[23] Cruzat, V., Macedo Rogero, M., Noel Keane, K., Curi, R., & Newsholme, P. Glutamine: Metabolism and Immune Function, Supplementation and Clinical Translation. – https://doi.org/10.3390/nu10111564
[24] Kamal Patel, M. P. H. Glycine Research Analysis. – https://examine.com/supplements/glycine/
[25] Bill Willis, P. L-Tyrosine Research Analysis. – https://examine.com/supplements/l-tyrosine/
[26] Zadák, Z. Výživa v intenzivní péči: 2., rozšířené a aktualizované vydání.
[27] Jäger, R., Kerksick, C. M., Campbell, B. I. et al. International Society of Sports Nutrition Position Stand: Protein and exercise. – https://doi.org/10.1186/s12970-017-0177-8
[28] Coqueiro, A. Y., Rogero, M. M., & Tirapegui, J. Glutamine as an Anti-Fatigue Amino Acid in Sports Nutrition. – https://doi.org/10.3390/nu11040863
[29] Viribay, A., Burgos, J., Fernández-Landa, J., Seco-Calvo, J., & Mielgo-Ayuso, J. Effects of Arginine Supplementation on Athletic Performance Based on Energy Metabolism: A Systematic Review and Meta-Analysis. – https://doi.org/10.3390/nu12051300
[30] Pahlavani, N., Entezari, M. H., Nasiri, M., Miri, A., Rezaie, M., Bagheri-Bidakhavidi, M., & Sadeghi, O. The effect of L-arginine supplementation on body composition and performance in male athletes: A double-blinded randomized clinical trial. – https://doi.org/10.1038/ejcn.2016.266
[31] Examine. Arginine—Health benefits, dosage, safety, side-effects, and more . – https://examine.com/supplements/arginine/
[32] Examine. Glutamine—Health benefits, dosage, safety, side-effects, and more. – https://examine.com/supplements/glutamine/#dosage-information
[33] Examine. Leucine-Health benefits, dosage, safety, side-effects, and more. – https://examine.com/supplements/leucine/
[34] Tenório, M. C. dos S., Graciliano, N. G., Moura, F. A., Oliveira, A. C. M. de, & Goulart, M. O. F. N-Acetylcysteine (NAC): Impacts on Human Health. – https://doi.org/10.3390/antiox10060967
[35] Examine. D-Aspartic Acid—Health benefits, dosage, safety, side-effects, and more.– https://examine.com/supplements/d-aspartic-acid/
[36] Frank, K. Branched-Chain Amino Acids Research Analysis. – https://examine.com/supplements/branched-chain-amino-acids/
[37] Examine. Research Breakdown on Lysine.– https://examine.com/supplements/lysine/research/#PlYKyQm-sources-and-structure-1
[38] Lakna. What is the Difference Between L and D Amino Acids. – https://pediaa.com/what-is-the-difference-between-l-and-d-amino-acids/
[39] Neinast, M., Murashige, D., & Arany, Z. Branched Chain Amino Acids. – https://doi.org/10.1146/annurev-physiol-020518-114455
[40] Examine. Research Breakdown on Valine.– https://examine.com/supplements/valine/research/#EJ3b3Qv-skeletal-muscle-and-performance
[41] Kamal Patel, M. P. H. Isoleucine Research Analysis. – https://examine.com/supplements/isoleucine/
[42] STAFF, A.S.N. – https://nutrition.org/protein-complementation/
Add a comment